Pokémon GO

Titulky

Web

Podpořte nás!

Stačí kliknout na Meowtha!

Reklama


Kategorie: Povídky od Saruwkaze

EP002 - Zlatý Pokémon!

Přátelé Kasai a Kazuma vyrazili z Oblázkového města na svojí pokémonovou cestu. V Chromovém městě narazili na rekonstruovaný stadion, ale vzhledem k jejich bojovým zkušenostem to asi bylo lepší. Na neočekávaný čaj je pozval místní paměstník. Po příjemné návštěvě je však čas pokračovat dál. Jaké dobrodružství je čeká tentokrát? Čtěte a uvidíte.

„Byli to příjemní lidé, ne?“ vzpomínal na návštěvu Kazuma.
„Tak určitě. A taky chytří. Ten pán měl pravdu. Vůbec jsme netrénovali, pouze jsme pochytali pár Pokémonů a hnali jsme se na stadion. Pro nás bylo velké štěstí, že byl zavřený.“ odpověděl Kasai.
„Ale prosim tě, o nic nešlo. Vždyť je to první stadion. Tady každý trenér začíná.“
„To sice ano, ale pán měl pravdu. Sice tu každý začíná, ale i tak ten trenér už bojoval v hodně zápasech. Bude mít mocné a zkušené Pokémony. Musíme se na další zápas připravit.“
„Bereš to moc vážně, nepovídej a pojď. Musíme si chytit toho Spearow.“
Trenéři pokračovali dál. Byli na stezce číslo 22, která dále vede až do Indigové nížiny. Tam se oba mladí trenéři a spousta dalších snaží dostat a vyhrát a přiblížit se ke svému snu, stát se Mistrem Pokémonů. Brzy po východu z města, se dostali mezi stromy. Když není mlha a je krásný jasný den, jako je ten dnešní, trenéři mohou vidět z této dálky jezero a Indigovou nížinu. Cesta byla místy dlážděná, kde bylo málo stromů a trávy. Trenéři se však tentokrát nesoustředily na přírodní krásy, ale na nové Pokémony.

„Víš co, Kasai? Bude nejlepší, když se rozdělíme, ať si nekrademe Pokémony.“
„Jo, to máš pravdu. Hodně štěstí!“
Každý trenér se vydal na jinou stranu. Kazuma měl v ruce balónek s Bulbasaurem a byl připravený ho vyslat do boje. Netrvalo dlouho a narazil na prvního Pokémona. Nejdřív slyšel zvláštní praskání větví, ale pak před něj seskočil Doduo. Hnědý pták s dlouhými krky a dvěma hlavami. Měl dlouhé zobáky a nohy. Vypadal, že umí spíš běhat než létat.
„Takže ty si Doduo, jo? Viděl jsem mnoho závodů a vyvinutý Dodrio je jeden z nejrychlejších Pokémonů na světě. Ty budeš můj!“
Doduo se však na trenéra zlostně podíval.
„Však ty změníš své pocity, až budeš v mém balónku. Bulbasaure, volím si tebe!“ hodil do vzduchu balónek a z něho vyskočil malý Bulbasaur přímo před Dodua.
„Bulbasaure neboj se, je to jen Doduo, to nebude problém.“
Než to však stačil doříct, už Doduo nasadil svůj Křik pro zastrašování protivníka a šel po Bulbasaurovi Klovacím útokem.
„No tak Bulbasaure. To si přece nenecháš líbit. Nasaď Vrčení!“
Malý Bulbasaur na povel svého trenéra zavrčel a to trochu Dodua zabrzdilo. Pak se rozběhl a silně do Dodua narazil. Kazuma byl rád, že se mu konečně daří. Jenže Bulbasaur byl pomalý. Než stačil na Dodua opět zaútočit, vzchopil se a použil na svého protivníka opět Křik a následně pak Klování. Bulbasaur měl už dost a s těží se držel na nohou.
„Bulbasaure, neříkej, že si tak slabý a neporazíš ho. Honem použij Nárazový útok!“
Doduo se však útoku vyhnul a posledním útokem Bulbasaura odrovnal.
„To není možné, Bulbasaure! Dobrá, vrať se!“ zvolal Kazuma a Bulbasaur se mu vrátil do Poké Ballu.
„Hm, takže travní Pokémoni jsou slabší proti létajícím. Dobře. Fájn ty slepičíí nádhero, tos přehnal. Pidgey, ukaž co v tobě je, bojuj!“ trenér nasadil proti Doduovi letajícího Pidgeyho.
Malý ptáček byl ve výhodě, protože mohl poodletět a Doduo tak obratný v letu nebyl, ale zase dokázal poměrně vysoko skákat a padal na zem pomaleji, než nelétaví Pokémoni. Pidgey na nic nečekal a zasadil protivníkovi pořádnou ránu.
„Výborně Pidgey, pokračuj.“ povzbuzoval svého Pokémona Kazuma.
Doduo se však nevzdával a vysokými skoky se snažil Pidgeyho zasáhnout, ten se ale dovedl dobře vyhýbat. Při dalším zásahu Pidgeyho do Dodua Kazuma nečekal.
„Ták, Poké Balle, léť!“ vykřikl Kazuma a hodil balónek na ptačího Pokémona. Míček do něj narazil a Pokémon do něj zapadl. Ještě sebou několikrát zaházel na zemi, ale Doduo byl Kazumy.
„Skvělé, takže ještě najít toho Spearow!“ řekl nahlas Kazuma a šel hledat dalšího ptačího Pokémona.
Bylo poměrně ticho. Občas zahlédl Rattatu, ale Spearow nikde. Pomyslel si, že budou hnízdit na stromě a tak by si za nimi mohl vylézt. Než to stačil provést, jeden Spearow právě slétl na zem a za ním další.
„Ó to je úroda, trenérovo srdce jásá. Dobře, Pidgey, na ně! Léť!“ hodil balónek a z něj vyskočil Pidgey.
„Pidgey, vidíš ty Spearow? Zaútoč na ně!“
Pidgey poslechl trenéra a letěl mezi divoké Spearow. Ti se lekli a začali utíkat.
„Rychle Pidgey, vyber jednoho a nenech ho utéct.“
Pidgey na jednoho Spearow zaútočil a ten spadl na zem. Ostatní utekli pryč. Napadený Spearow se rozzuřil, vzchopil se a začal Pidgeyho divoce klovat. Kazuma však nepřestával Pidgeyho povzbuzovat a ten se vzchopil. Začal bojovat a zasadil Spearow několik úderů. Oba Pokémoni toho měli dost, ale než stačil Spearow nějakým dalším útokem Pidgeyho dorazit, hodil na něj Poké Ball. Hod byl úspěšný, Spearow zůstal v míčků a Kazuma tak získal třetího ptačího Pokémona.
Bylo horko a Kazuma byl hladový. Taky aby ne, když nesnídal pro pospíchání a k čaji u starého pána dostal jen koláč. Byl čas na oběd. Rozhodl se, že se vrátí do pokémonského střediska a třeba tam i narazí na Kasaie. Hledat ho kolem stezky č. 22 je holý nesmysl.

V pokémonském středisku si nechal ošetřit Pokémony a chtěl si koupit oběd. Přemýšlel, zda má počkat na kamaráda. Sice mu teď přijde dlouhá chvíle, ale vypadalo by hloupě, kdyby jedl a zrovna jeho kamarád přišel. Určitě brzo dorazí. Začal tedy přemýšlet, jak se mu první den daří. Sice nezískal vysněného Charmandera a Squirtle byl taky pryč, ale má Bulbasaura. I když ani Dodua nedokázal porazit. Získal Rattatu, Pidgeyho a Dodua. Má šťastný den. Nic ho nedokáže zastavit. Sice se nedostal na stadion, ale jistě i tam by zvítězil. Trénování Pokémonů bude jistě snadná věc.
Když byl v nejlepším, dorazil Kasai.
„Tak ty si mi pěkný šmejd. Já jak vůl čekám na začátku stezky před městem a ty nikde. Tady si válíš šunky.“
„Náhodou, umírám tu hlady a čekám, až se laskavě dovalíš. Nech si své řeči. Byl jsem hotov dřív než ty. Nikde si nečekal a já tu sedím, že si dáme společně oběd.“
„Jo? A když si byl dřív hotov, co si chytil?“
„Dodua a Spearow.“
„To je toho, ty mám taky. Viděl jsem i Buizela a utekla mi Ponyta.“
„Ponytu znám, Rapidash se z ní vyvíjí a je jeden z nejrychlejších běžců, ale Buizela neznám.“
„Je to vodní Pokémon. Objeven byl v Hoennu. Musím se pro tu Ponytu vrátit, měl jsem už unavené Pokémony.“ když to Kasai dořekl, zanesl Pokémony Chansey, aby je ošetřila.
Přisedl si pak k Kazumamu a začali si vybírat jídlo. Sice oba měli svačinu, ale chtěli si dát kvalitní a teplý oběd. V pokémonském středisku měli zlevněné speciální ceny pro trenéry Pokémonů. Nikoliv však pro každého trenéra. Pouze pro ty, kteří mají pokédex a jsou zaregistrování a ucházejí se o účast na šampionátu v Kantu a v dalších regionech. Pokédex jim v tomto případě slouží jako průkaz. Za cenu, za kterou jiní mají hlavní chod, Kazuma a Kasai měli kompletní oběd, polívku, hlavní chod a dezert a s pitím, co jen snesou.
„Můj bože. Připadám si jako Snorlax.“ kňučel Kazuma.
„Nestěžuj si, chcípáku.“ smál se mu Kasai.
„Chtěl jsem ochutnat od každého druhu pití, ale trošku jsem to nedopočítal.“
„Ty si tu hekej, já si jdu pro Ponytu.“
„Taky bych si jí měl chytit, ale teď nejsem schopný zápasit.“
„Ty si loser.“
„Loser jsi ty, čím si ji chytíš?“ zeptal se Kazuma.
V tom si Kasai uvědomil, že nemá svoje Pokémony. Chansey se ještě s nimi nevrátila. Kasai se chtěl zvednout a zeptat se sestry, co bude s jeho Pokémony, ale to se už Chansey vracela a nesla Pokémony obou kamarádů. Ti zaplatili oběd a byli připraveni na odchod. Kasai se rozhodl, že se vrátí hledat Ponytu. Ohnivého koně Pokémona, který má místo hřívy a ohonu plameny. Spálí však jen toho, komu Ponyta nedůvěřuje. Kasai navrhoval Kazumovi soutěž, kdo si chytí Ponytu dřív, ale ten odmítl s tím, že půjde prozkoumat cestu na sever z Chromového města, která vede do stejnojmenného lesa. Trenéři si popřáli štěstí a šli. Kazuma se chtěl ještě domluvit, kde se sejdou. Zda Kasai přijde za ním a půjdou do Chromového lesa. Kasaimu to přišlo příliš lehkomyslné. Sice si kamarádi chytli několik Pokémonů, ale vůbec ještě netrénovali a trenér na dalším stadiónu bude jistě mocný soupeř. Kazumovi se to nejdřív moc nezamlouvalo, ale nakonec uznal, že bude dobrý nápad trénovat a vyrazit dál druhý den ráno.

Do Chromového lesa vedla stezka č. 2, nebyla moc dlouhá. Podobně jako stezka z Oblázkového města. Kazuma se nevydával moc daleko, šel jen na průzkum. Jak se prodíral vysokou trávou, viděl hlavně Pidgey. Na některých stromech byly žluté zámotky Kakuny, které vysely za vlákno z větví. V koruně pak spalo hejno Beedrill. Nebezpečné hejno žlutých vos s černými pruhy. Pod kmeny se pomaloučku pohybovaly hnědé housenky Weedle. Vzduchem se proháněly Ledyby a jejich vývoje Lediani. Ale v Chromovém lese jich musí být víc.
Jak si Kazuma kráčel, uviděl podobný strom, z jakého si trhal ovoce s Kasaiem na stezce č. 1. Tam viděli tenkrát Černý Apricorn, na stezce č. 2 roste rúžový. Vypadaly zrale jako ty černé. V pokédexu si Kazuma našel, že se jich nesmí utrhnout moc, jinak by se strom mohl zničit. Stromů bylo na stezce víc. Když šel ke stromu se světlejšími plody, Pokémoni ho začali pozorovat. Skoro to vypadalo, jako kdyby chtěli strom bránit, protože trhání nezralých plodů může strom také zničit. Kazuma šel raději k jinému zralému stromu, kde natrhal pár plodů i pro Kasaie. Když sahal na poslední plod, uviděl něco zlatého. Nejdřív si pomyslel, že to je Kakuna, ale ne, byl to Pidgey.
„Cože? Zlatý Pidgey? Sice už jednoho mám, ale tebe si stejně chytím.“
Když to Kazuma řekl a sáhl pro míček s Pokémonem, Pidgey letěl na další strom.
„Počkej, nikam mi neutíkej. Spearow, volím si tebe!“ zakřičel a z balónku vyskočil malý ptáček s růžovými křídly.
Jakmile si ho Pidgey všiml, zkusil Písečný útok, ale na Spearow vůbec nepůsobil. V pokédexu se Kazuma dozvěděl, že Spearow má schopnost zvanou Bystré oko, takže Písečný útok na něj nezabírá. Spearow lehce z prachu vyletěl a nasadil Upřený pohled. Následně pak zasadil Pidgeymu ránu. Ten se však nevzdal a soupeřovi ránu oplatil a než se vzchopil, použil Vzdušný vír. Spearow se vzchopil a chtěl zasadit ránu Pidgeymu, ten se vyhnul a zápas ukončil.
„Si silná slepice. Ale na Rattatu nemáš. Volím si tebe, Rattato!“
Z balónku vyšla fialová drobná krysa. Ta už ovšem neměla schopnost Bystré oko a Písečný útok na ní působil. Pidgey ho dokonale využil a uštědřil soupeři náraz. Kazumaho napadlo, že honit Pidgeyho nemá cenu, protože jako létající Pokémon má ve vzduchu proti Rattatě výhodu. Nejlepší si bude počkat na jeho útok. Když se znovu řítil na Rattatu, trenér jí připravil. Začala nejdřív vrtět ocáskem, to Pidgeyho zbrzdilo a pak dostal od Rattaty úder. Ovšem ani Rattata nedokázala zlatého ptáčka porazit. Série Písečného útoku se Vzdušným vírem zápas ukončila. Mladý hrdina musel odvolat i druhého Pokémona. Už měl na výběr jen z Dodua, Pidgeyho a Bulbasaura. Bulbasaur je slabý proti létajícím Pokémonům, jak poznal v zápase s Doduem a Pidgey je ještě nezkušený a jistě by prohrál, takže bude nejlepší nasadit nejnovější dvouhlavou posilu.
Doduo se do zápasu vrhnul se 100% loajalitou ke svému trenérovi. Pidgey ale zvolil jinou taktiku. Doduo je sice ptačí Pokémon, ale Bystré oko má jen Pidgey a Spearow. Písečný útok Dodua oslepil a zlatý pták se dal na útěk.
„Počkej. To není fér. Musím si tě chytit!“ křičel trenér.
Odvolal Dodua a běžel za Pidgeym, který nevnímal a uháněl pryč. Přitom, jak naháněl Pidgeyho, přemýšlel, jak si vede Kasai s Ponytou. Snad také není takový moula, aby si jí nechal utéct, ale Pidgey přece ještě neunikl. A co Sense? Ten si jistě chytil už mnoho Pokémonů. Nechat Pidgeyho utéct, to je ostuda. Letící Pokémon je rychlejší než běžící trenér.
„Fájn, Pidgey, volím si tebe. Nenech toho zlatého utéct!“
Z Poké Ballu vyskočil Pidgey a začal nahánět svého žlutého kolegu, ale bylo to zbytečné. Měl náskok a stejně by je už Kazuma nedohnal. Odvolal Pidgeyho a smutně se vracel zpět do města.
V pokémonském středisku už čekal Kasai.
„Tak copak si chytil?“ ptal se kamaráda.
„Ostudu.“ odpověděl sklesle Kazuma.
Kasai pověděl, že má Ponytu, ale použil při jejím chytání skoro všechny Pokémony, které zatím má. Kazuma začal vyprávět, jak uvidět zlatého Pidgeyho, který unikl.
„Zlatý Pidgey? Zajímavé.“
V tom do rozhovoru vstoupila Chansey. Volal profesor Oak. Kazuma šel k telefonu.
„Zdravím tě, Saru. Jak se máte?“
„Dobré odpoledne, profesore Oaku.“
„Je s tebou Kasai, doufám? Sense je též v Chromovém městě. Už mi poslal několik Pokémonů.“
Najednou si Kazuma uvědomil, že musel chytit víc než jen 6 Pokémonů.
„Jak se vám pokračuje, trénuje a chytá? Ještě jste mi žádného Pokémona neposlali.“
„Ano, profesore, jsme spolu. Pokémony chytáme.“
„Co se děje? Máš nějaký skleslý hlas. Co se stalo?“
„Víte, viděl jsem žlutého Pidgeyho a utekl mi.“
Když se to profesor Oak dozvěděl, jeho hlas se změnil. Najednou začal křičet celým překvapením.
„COŽE? ZLATÝ PIDGEY? TO BYL SHINY PIDGEY!“
„Co je to?“
„Každý Pokémon má svojí, jak to říct, shiny verzi. Každý Pokémon má specifické zbarvení, ale i shiny zbarvení. Narazit na takového Pokémona je obrovské štěstí. Takové, že to může být jen párkrát za život. Je nemožné, aby si nějakého Pokémona potkal dvakrát a byl shiny.“ hned na to pokračoval a křičel: „CO SI TO ZA TRENÉRA, ŽE SI NECHÁŠ UTÉCT NEJVZÁCNĚJŠÍHO PIDGEYHO, KTERÉ SI V ŽIVOTĚ POTKAL?“
„Mrzí mne to. Bojoval jsem s ním, ale 2 Pokémony mi porazil.“
„Sense vám nevěřil. Radši jsem mu neříkal, že jste mi neposlali ani jednoho Pokémona, ale muselo mu to dojít. Já vám věřil.“
K telefonu přišel Kasai, pozdravil profesora a chválil svého Charmandera, který mu hodně pomáhá v chytání Pokémonů. Profesor Oak se pak uklidnil. Řekl Kasaimu, že to nestačí, pokud chtějí držet krok se Sensem, neboť si pochytal všechny Pokémony, kteří se od Oblázkového města k Chromovému lesu objevují, a tvrdě trénuje, aby mohl vyzvat trenéra příštího stadionu. To samé doporučoval našim hrdinům. Dokud jim budou utíkat divocí Pokémoni, nemohou pomýšlet na odznak. Trenéři se rozloučili a vrátili se do spodního patra střediska.
„Takže je tu Sense. Není divu, že jsme ho neviděli, když neustále chytá, a nebo trénuje. Musíme taky.“ řekl Kasai
„Kdybych poctivě trénoval, Pidgey by mi neutekl. Jdu na to. Co naše pokoje na noc?“
„Už jsem je rezervoval, neměj obavy.“
Kazuma s Kasaiem trénovali až do večera. Večeři si už nekoupili. Snědli to, co si vzali z domova a brzo usnuli, protože byli vyčerpaní z jejich prvního dne na pokémonové cestě. Mají jasno, co dál. Ráno musí vyrazit přes Chromový les do Cínového města.


Vydáno: 30.1.2014 13:19 | 
Přečteno: 1487x | 
Autor: Saruwkaz

Komentáře

Přidat komentář >

Nebyly přidány žádné komentáře.