1. díl

„Thomasi, snídaně!“ „Už běžím mami!“ Tohle je  Thomas a je mu 10 let. Žije v regionu Hoenn, ve městě Littleroot a dnes si vybere svého prvního Pokémona. „Už ses rozhodl jakého Pokémona si vybereš?“ zeptala se ho maminka. „Jo, ale pro tebe to bude překvapení.“ „Dobře, až dojíš, tak radši rychle vyraz, ať nepřijdeš pozdě.“ „Tak já jdu!“ „Ty už jsi dojedl...?“ sotva se stačila zeptat Thomasova maminka a už byl pryč. Thomas se nemohl dočkat, až bude mít svého prvního Pokémona. Po pár minutách dorazil do laboratoře profesora Birche. „Dobrý den pane profesore!“ „Aaa Thomas, očekával jsem tě tu.“ Thomas si všiml, že v místnosti s ním není jenom profesor Birch, ale i další kluk v jeho věku, kterého neznal, takže byl asi z jiného města. Měl na sobě hnědé kalhoty, černé tričko a měl černé vlasy vyčesané nahoru. „Jak se jmenuješ?“ zeptal se Thomas. Kluk neodpovídal. „Ptám se tě jak se jmenuješ?“ Kluk stále neodpovídal. „Na něco jsem se tě ptal, tak mi odpověz!!!“ „Moje jméno tě nemusí zajímat,“ odpověděl,  „mě to tvoje taky nezajímá.“ „Tak s tímhle klukem se fakt bavit nebudu,“ pomyslel si Thomas. „Nuže, vyberte si svého Pokémona! Kdo chce jít první?“ „Jááá!“ zakřičel Thomas.  Ale než to stihl doříct, už byl u pokéballu ten kluk s černými vlasy. „Tak tedy vybírej první, Ethane,“ řekl profesor. „Takže se jmenuje Ethan,“ pomyslel si Thomas,  „ale nechápu, proč mi to neřekl rovnou. No, asi není moc společenský.“ „Máš na výběr ze tří pokémonů, Ethane. Můžeš si vybrat Torchica - ohnivý typ, Mudkipa - vodní typ nebo Treecka - travní typ.“ Ethan už byl rozhodnutý, a tak si hned vybral: „Vybírám si Torchica.“ „Dobře, řekl profesor, tady máš pokébally a pokédex. A teď si vyber ty, Thomasi.“ Thomas měl taky jasno. Bez váhání přišel ke dvěma zbývajícím pokéballům. „Treecko, volím si tebe!“ zvolal a vzal si do ruky Treeckův pokéball. „Dobře, tobě taky dávám pokébally a pokédex.“ „Děkuji, pane profesore.“ „Tak a teď můžete jít.“ „Pane profesore, vždyť tady je ještě jeden pokéball, řekl Thomas.“ „Ano, pro ten si přijde začínající trenérka z města Petalburg, které je odsud docela daleko, takže přijde později.“ „Aha, tak na shledanou, pane profesore!“ „Tak doufám, že se ta holka nebude chovat jako Ethan,“ mluvil si pro sebe Thomas, když odcházel z laboratoře. „Ethan už tu není“, rozhlížel se Thomas po městě, „nejspíš se vrátil do svého rodného města.“ „No, asi bych měl jít za mamkou,“ řekl Thomas, „a taky mě teď napadá, že jsem vlastně ještě ani neviděl Treecka. Treecko volím si tebe!“ zvolal Thomas a vyhodil pokéball do vzduchu. „Ahoj Treecko, já jsem Thomas, tvůj trenér.“ „Tree... Treecko!“ řekl Treecko šťastně. „Mami, jsem doma!“ zavolal na svou maminku Thomas. „Ahoj, tak vidím, že sis vybral Treecka. To je ale roztomilý Pokémon.“ „Mami, chci se teď vypravit na cestu po oblasti Hoenn. Chci získat všech 8 odznaků a vyhrát ligu oblasti Hoenn!“ „Myslela jsem si to, ale doufám, že se brzy vrátíš. A než odejdeš, dám ti mapu oblasti Hoenn, jinak by ses tady ztratil.“ „Děkuju, mami.“ „A první jdi do města Petalburg, je to nejbližší město, ve kterém je stadion.“ „Dobře, tak ahooj!“ „Ahoj, Thomasi a brzo se vrať!“ „Tak Treecko, teď se vydáme na cestu za odznaky, abychom se stali šampiony oblasti Hoenn!“ „Tree Treecko!“ A tak Thomas odešel ze svého domovského města Littleroot a vydal se po cestě číslo 101 do města Petalburg.

Pokračovaní příšte

PS: Omlouvám se za ty uvozovky, ale když jsem to psal, tak vypadaly normálně.