×

Novinky

Pokémon GO

Anime Titulky

Poképedie

Web

Kategorie: Povídky od Ryuuheie

05 - Ztracený chovatel (1. část)

Jdeme dále a tentokrát okusíme první větší dobrodružství našich hrdinů. Ze začátku nudná cesta se náhle zvrhne v nejednu velkou záhadu!

Byl nový den a Ryugon se Sarukazem pokračovali ve své velké cestě za dobrodružstvím při dobývání ligy. Kousek za Rumělkovým městem se ale zastavili u vstupu do jeskyně.
 
Ryugon: „Ha! Další jeskyně!“
 
Sarukaz si přečetl nápis před ní.
 
Sarukaz: „Hmm, to je ta slavná Diglettí jeskyně.“
Ryugon: „Diglettí?“
Sarukaz: „Ano, vyskytují se zde Digletti v hojném počtu. A samozřejmě, i Dugtria.“
Ryugon: „Tak to vypadá na další den plný chytání!“
 
Ryugon se tedy vydal do jeskyně a Sarukaz ho následoval. Chvíli chodili kolem dokola, když tu začalo v zemi něco hrabat.
 
Ryugon: „Už něco leze!“
 
A jen to dořekl, ze země vykoukl Diglett.
 
Sarukaz: „To je rozkošné.“
 
Pousmál se Sarukaz.
 
Ryugon: „Leda tak trapné!“
 
Nenechal se Ryugon rozhodit Diglettovým zjevem a připravoval se k boji. Vyslal Glooma a pustil se do řežby.
 
Sarukaz: „Tak, když už jsem tu.“
 
Povzdechl si Sarukaz a popošel o trochu dál, aby chytil i svého Digletta. Ve chvíli měli oba chyceno.
 
Ryugon: „A párek je v ballu!“
 
Smál se Ryugon, když mu ball vylétl z ruky a transformoval se do PC. Když se najednou země zase zachvěla a vylezl Dugtrio.
 
Ryugon: „Ty jo! Dneska nám štěstí přeje.“
 
Ale to už se slezl i Paras a další Diglett.
 
Sarukaz: „Hele, začíná tu být nějak husto.“
 
Ryugon už bojoval jak s Dugtriem, tak s Parasem.
 
Ryugon: „Neboj, to zvládneme!“
 
Jen si je ale chytil, už se dostávali pomalu do pasti.
 
Sarukaz: „Tohle dlouho nevydržíme!“
Ryugon: „Dobře, dobře! Bereme do zaječích!“
 
Rychle se sebrali a utíkali pryč. Vyběhli z jeskyně, vydýchali se a Ryugon byl spokojen se svým úlovkem.
 
Ryugon: „Za ten běh to stálo!“
Sarukaz: „Až budeš příště zase potřebovat trochu adrenalinu, už se do toho nenechám zatáhnout!“
 
Pak pokračovali dál v cestě na východ. Tam už byla vysoká tráva, ve které potkávali hlavně Spearow a Pidgey. Ale to je nezajímalo. Kromě Pokémonů tu byla taky řada trenérů čekající na ty, kdo se s nimi utkají.
Ryugon se podíval na Sarukaze.
 
Ryugon: „Jsi připraven vydělat balík?“
 
Sarukaz kývl a dali se do soubojů. Ani jim to netrvalo a měli dobojováno. Ryugon povolal zpět Pokémona a odcházel od poraženého trenéra. To se k němu přidal už i Sarukaz. Ryugon si jen přepočítával v ruce bankovky.
 
Ryugon: „Je to dneska hodně dobrý den!“
Sarukaz: „Co prosím tě budeš s těmi penězi dělat?“
Ryugon: „Co by? Lepší je mít rezervy.“
 
Prošli bránou a byli z oblasti Rumělkového města pryč. Šli podél prašné cesty a došli k vysoké trávě. Ryugon hned dovnitř zaplul a Sarukaz jen protočil oči. Najednou se před Ryugonem objevil Voltorb. Ryugon se jen potutelně usmál a dal se do boje. Sarukaz hledal, kde Ryugon je, když kus od něj se zajiskřilo. Vydal se tím směrem a potkal Ryugona.
 
Ryugon: „Co tak koukáš? Potkal jsem Voltorba.“
 
Sarukaz si pak taky chytil svého a pokračovali zase po cestě dál.
 
Ryugon: „Jdeme už dobrou chvíli. Čeká nás teď na cestě něco vzrušujícího?“
Sarukaz: „Hmm, těžko říct.“
 
Půjčil si od Ryugona mapu a podíval se.
 
Sarukaz: „Teď nás čeká jeskyně.“
Ryugon: „Ah. Nuda. Co dál?“
Sarukaz: „Pak Levandulové město… ale tam taky nic nebude.“
Ryugon: „To snad není možný. A co dál?“
Sarukaz: „Jo, ale pak už nás čeká Seladonové město a Erika.“
 
Ryugon se zastavil.
 
Ryugon: „Cože, Erička?!“
Sarukaz: „No… ano, snad jsem to řekl zřetelně.“
 
Ryugon hned pookřál.
 
Ryugon: „Skvělé! Jak já se na ní těším už od začátku cesty. A už je skoro na dosah!“
 
Sarukaz trochu nechápal, ale Ryugon pokračoval.
 
Ryugon: „Je úžasná! Idolka celého Kanta! Po zápase ji chci na něco pozvat.“
Sarukaz: „Blázníš? Na tu nemáš. Má ráda květiny, žije jimi. Ty máš rád leda tak sám sebe.“
Ryugon: „Co z ní děláš nějakou travní závislačku? Prostě ji musím někam pozvat, za každou cenu! I kdybych měl kvůli ní vypít rostlinný tuk!“
Sarukaz: „A kdo pak z ní dělá závislačku…“
Ryugon: „Navíc!“
 
Ryugon sáhl do kapsy, vytáhl fotku a ukázal ji Sarukazovi. Ten překvapením uskočil.
 
Sarukaz: „Kdes to proboha vzal!?“
Ryugon: „Jistá kolekce. Ti říkám, je oblíbená.“
Sarukaz: „Dej to sem!“
 
Sarukaz sebral Ryugonovi fotku, kde byla Erika, akorát trochu netradičně vyobrazena, a ještě jednou se na ni pořádně podíval.
 
Sarukaz: „Kámo, to taky může být pořádnej fake.“
Ryugon: „Fake? Proč by? Stejně. Dokud neuvidíš sám, nemůžeš soudit.“
 
Jen se na sebe podívali a vydali se rychlým krokem kupředu. Dostali se až k jeskyni.
 
Sarukaz: „Jmenuje se Kamenný tunel. A je to ta nejtemnější jeskyně v celém Kantu.“
Ryugon: „Fajn, tak jdeme, než se setmí i venku a bude tma úplně!“
Sarukaz: „To před polednem hodně těžko."
 
Vešli dovnitř, nicméně jakmile popošli pár kroků, tak už na ně vlastně ani neviděli. Oba dva povolali své ohnivé Pokémony, kteří jim trochu posvítili svými ocasy.
 
Ryugon: „Tak, teď kudy?“
Sarukaz: „Nevím, nesmíme se ale rozdělit.“
 
Šli tedy těsně u sebe, aby se náhodou neoddělili. Nicméně sešli na nižší úroveň a začali se motat v kruzích.
 
Sarukaz: „Tohle je zlý, musíme se vrátit.“
 
Chtěl navrhnout Sarukaz, ale to už se za nimi ozvalo jakoby padalo kamení. A následně i řev. Oba se pořádně vyděsili.
 
Ryugon: „To si snad děláš srandu, ne?!“
Sarukaz: „To je Onix! Musíme ho porazit!“
 
Ryugon chtěl sáhnout po Pokéballech, ale pás s nimi se mu najednou uvolnil a Pokébally se rozkutálely na všechny strany.
 
Ryugon: „Do čerta! Snad není možný tohle...“
 
Mezitím Sarukaz popošel o kousek dál a dal se s Onixem do boje. Ryugon sbíral všechny bally, co poztrácel a ještě si je raději přepočítal.
 
Ryugon: „Uf, mám je všechny.“
 
Ulevilo se mu, když tu bylo kolem ticho.
 
Ryugon: „Sarukazi?“
 
Zeptal se, ale nikdo neodpovídal.
 
Ryugon: „Krucinál, Sarukazi?!“
 
Chvíli bylo ticho.
 
Sarukaz: „No? Slyším!“
 
Ozvalo se odněkud z dáli a rozlehlo se to po všech stranách.
 
Ryugon: „Kde jsi?“
Sarukaz: „Co já vím?“
Ryugon: „Jdu za tebou, pojď mi naproti!“
 
Začali tam pak lítat jak šílení. Volali po sobě, ale jak se to rozléhalo, nevěděli, kde ten druhý je. Mezitím se ze samotného hluku okolo sbíhali Geodudi a další Onixové.
 
Ryugon: „Zrovna, když na vás nemám čas!“
 
Nadával Ryugon a snažil se je setřást. Jednou utíkali oni za ním a podruhé je hnal Gloomem na druhou stranu.
 
???: Stůj! Zápas nebo život!
 
Zastavil jej při této honičce nějaký tlouštík, očividně taky trenér.
 
Ryugon: „Ah, to se mi snad zdá!“
 
Dal se s nadávkami Ryugon s tlouštíkem do souboje. Rychle jej porazil a běžel zase hledat Sarukaze. Jak tam tak běhal, nakonec uviděl světlo. Šel za ním a to ho dovedlo k východu z jeskyně. Naštěstí tomu správnému.
 
Ryugon: „Fajn, tak jsme venku, ale bez Sarukaze.“
 
Povzdechl si a sedl si na zem. Chvíli tam čekal, když konečně východem vyšel i Sarukaz.
 
Sarukaz: „Kdes byl?“
Ryugon: „To se ptáš ty mě? Ještě jednou mě někdo donutí tudy jít. Podělaný tunel!“
 
Říkal otráveně Ryugon, ale již se zvedl a pokračovali cestou dále.
 
Sarukaz: „Tak, teď nás čeká Levandulové město.“
Ryugon: „Říkals, že tam nic není, tak se tam nebudeme zdržovat.“
 
Již vcházeli do města a hned první, co je zaujalo, byl podivný vysoký dům po levé straně.
 
Ryugon: „To je ale barák! Vypadá pěkně strašidelně.“
Sarukaz: „Co jsem zaslechl, je to Pokémoní věž. Místo, kde jsou pohřbeni Pokémoni.“
Ryugon: „Vážně? Hmm, to zní zajímavě.“
Sarukaz: „Popravdě, nerad bych tam vůbec chodil. Určitě tam straší.“
Ryugon: „Což, stejně se tu nechceme zdržet.“
 
Sarukazovi se ulevilo, že se Ryugon nemá k navštívení věže a šli tedy dále.
 
Sarukaz: „Počkej!“
 
Zastavil se Sarukaz před jedním z domů.
 
Ryugon: „Co je?“
Sarukaz: „Tohle je chovatelský centrum.“
Ryugon: „No a?“
Sarukaz: „Mohli bychom se tu na chvíli zastavit a podívat se dovnitř.“
Ryugon: „Ale, takhle dojdeme do Seladonového města kdo ví kdy…“
Sarukaz: „Bude to jen chvilka!“
 
Ryugon si povzdechl a šel tedy se Sarukazem do toho domu.
 
Ryugon: „Dobrej!“
 
Zdravil nahlas Ryugon, nicméně tu nikdo nebyl.
 
Sarukaz: „To je divný…“
Ryugon: „Vidíš, nikdo tu není, můžeme jít.“
 
Chtěl už Ryugon odejít, když tu ze zadu přišla nějaká dívka.
 
Dívka: „Přejete si?“
Ryugon: „Hmm? Tak ty to tu vedeš? Přijdeš mi dost mladá.“
Dívka: „Ne, ne. Jen tu dědovi pomáhám. Jmenuji se Reina.“
Ryugon: „Já jsem Ryugon a tohle je Sarukaz. Jsme trenéři z Oblázkového města.“
Reina: „Trenéři? To byste mi mohli teoreticky pomoct. 
Ryugon: „Proč ne? Jsme jedno ucho!“
 
Ryugon začal poslouchat žádost Reiny a Sarukaz si jen povzdechl.
 
Reina: „Totiž, děda, majitel tohoto chovatelského centra, je už pár dní nezvěstný.“
Sarukaz: „Jak to, že nezvěstný?“
Reina: „Je to pár dní, co odešel a už se nevrátil. Mluvil o tom, že musí něco dořešit. A myslím si, že to bude mít co dočinění s Pokémoní věží. Už se kolikrát stalo, že na den zmizel. Ale teď už jsou to ty dny tři. Mám o něj docela strach.“
Ryugon: „Hmm, takže myslíš, že bude v tý velký hrůzný budově?“
Reina: „Možná, ale nejsem si úplně jistá. Chtěla jsem se jít podívat sama, ale mám moc velký strach. Údajně jsou tam duchové“
Sarukaz: „Vůbec se ti nedivím, já bych tam za nic nešel.“
 
Mával rukou Sarukaz, ale Ryugon se na chvíli zamyslel a pak se pousmál. Sarukaz z toho neměl vůbec dobrý pocit.
 
Ryugon: „Víš co? Tak my se po tvém dědovi podíváme!“
Reina: „Opravdu? Totiž, můžu to po vás opravdu chtít?“
Ryugon: „Si piš! Však jsme trenéři!“
 
Řekl Ryugon s jiskrou v oku. Dívka hned radostně zářila a Sarukaz na to radši nic neříkal.
 
Ryugon: „Jen počkej, za chvíli budeme zpět! I s tvým dědou!“
 
Odcházeli tedy z centra směrem k Pokémoní věži.
 
Ryugon: „Viděl jsi to? Holky po mně prostě jedou!“
Sarukaz: „Tak samozřejmě, když jim naslibuješ hory doly!“
Ryugon: „Sliby se mají plnit. Takže tak udělám!“
 
Sarukaz už mlčel. Došli k věži a pohlédli na ni.
 
Ryugon: „Hmm, pater má teda sakra hodně.“
Sarukaz: „Hele, já nevím, asi s tebou nahoru nejdu.“
Ryugon: „To chceš pokazit veškerou srandu? Dělej, pojď a neštvi mě!“
 
Sarukaz se tedy Ryugonovi poddal a vešli dovnitř. Už od začátku byla cítit ponurá atmosféra.
 
Sarukaz: „Fakt se mi to nezdá. Radši bych zůstal venku.“
Ryugon: „Co je pořád? Ty naděláš. Sotva jsme vešli!“
 
Vstoupili do prvního patra a zahalila je podivná mlha.
 
Ryugon: „Co to je? Heleď, neupustil jsi náhodou ducha?“
 
Smál se Ryugon, ale Sarukaz sebou cuknul.
 
Sarukaz: „Duch?! Kde?!“
Ryugon: „Sotva první patro už máš v kalhotách naděláno. Chci tě vidět v dalších patrech. Vzmuž se trochu!“
 
Sarukaz jen polkl a vydal se za sebejistým Ryugonem. Prošli takto mlhou do dalšího patra a začaly se dít podivné věci. Za nimi se něco hýblo a celkově, něco je sledovalo.
 
Sarukaz: „Myslím, že nás něco sleduje. Něco dost divnýho!“
Ryugon: „Tak když sleduje, ať to vyleze a ukáže se!“
Sarukaz: „Ne, radši fakt ne!“
Ryugon: „Ale proč ne?“
 
Ryugon se zastavil a začal volat.
 
Ryugon: „Vylez, mizero!“
 
Najednou se to, co je sledovalo, před nimi objevilo. Vypadalo to jako nějaký oblak, ale dost podivný. Stál na místě a jen tak lehce levitoval.
 
Sarukaz: „To ne! Cos to udělal?!“
Ryugon: „Co ne? Ježiš marja, tak je to jen nějakej duch!“
Sarukaz: „No právě! Neměli jsme sem chodit. Varuje nás to!“
Ryugon: „Prosím tě, co ti to může udělat? Takovej slabej oblak.“
 
Řekl Ryugon a máchl po tom rukou. Sarukaz si rozklepaně zakryl oči, ale Ryugonovi pod rukou ten oblak zmizel.
 
Ryugon: „To říkám, nic to není. Jen nějaká otravná mlha.“
 
Ryugon šel dál a Sarukaz se už trochu uklidnil. Přeci jen, asi jim opravdu nic moc nehrozilo, kromě divných zjevení, která po doteku mizela. Na dalším poschodí potkali ovšem nějaké osoby, které kreslily různé kruhy a máchaly rukama do vzduchu.
 
Ryugon: „Co to tady dělají za binec?“
Sarukaz: „To vypadá jak nějaký rituály.“
 
Tu k nim zezadu ale jedna z těch postav přistoupila.
 
???: Nenarušujte tu naši seanci!
 
Sarukaz se děsně lekl a dřevěně se otočil, aby se koukl, co za ním je. Tam stála nějaká bába ověšená vším možným. Vypadala jako blázen. Ta úplně stejná předstoupila i před ně.
 
Ryugon: „Co vy jste za rašple?“
 
Zeptal se Ryugon, ale protože viděl, že s nimi není rozumná domluva, připravil si Pokéball.
 
Ryugon: „Fajn, vyřešíme to zápasem!“
 
Báby očividně souhlasily. Ta před Ryugonem se připravila na souboj, druhá chytila Sarukaze za flígr.
 
Bába: „A ty si dáš zápas se mnou!“
Sarukaz: „Neee!“
 
Řval Sarukaz, ale babice ho vláčela pryč.
 
Ryugon: „Aspoň bude na chvíli pokoj.“
 
Ušklíbl se Ryugon a dal se do boje. Babice hodila pokéball a z něj vyletěl Gastly.
 
Ryugon: „Ó, takže Gastly? Hmm.“
 
Ryugon si zvolil Charmeleona a byl připraven babici porazit. Což se mu povedlo. Nicméně se sešly i ty další.
 
Ryugon: „Přišly jste okusit moji vlastní seanci? Dobrou chuť přeji tedy!“
 
Babice prohrávaly jedna za druhou a Ryugon je měl v malíku. Když měl dobojováno, přišel už i Sarukaz.
 
Sarukaz: „Fuj, to bylo hrozný.“
Ryugon: „Ale vyhráls, ne?“
Sarukaz: „To jo, ale. Tohle prostředí není určeno pro boj, ale pro strach!“
Ryugon: „Ale houby, všude se dá bojovat!“
 
Šli dále, do dalšího patra. Kolem se to hemžilo duchy, kteří ovšem neměli žádnou formu.
 
Ryugon: „Přijde mi, jako bychom něco postrádali.“
Sarukaz: „Možná jen nemáme schopnost vidět duchy.“
Ryugon: „Ale, to je blbost!“
 
Chtěl Ryugon začít argumentovat, když tu je něco zastavilo zvláštní silou.
 
Ryugon: „Cítil jsi to taky?“
 
A hned poté se před nimi objevil další duch, mnohem větší, než ostatní.
 
Duch: „Vypadněte!“
 
Začal po nich řvát a Sarukaz padl zděšeně na zem.
 
Ryugon: „Jak vypadněte? Chceme jen projít!“
Duch: „Vypadněte!“
 
Opakoval duch pořád dokola. Ať se Ryugon snažil jak chtěl, domluvit mu nešlo a přes tu podivnou sílu neprošel.
 
Duch: „Vypadněte!“
Ryugon: „Fajn, fajn! Tak my teda jdeme. To je pořád řečí. Když už ne od Sarukaze, tak od ducha. Pojď, Sarukazi! Jdeme pryč.“
 
Ryugon se vydal k odchodu. Sarukaz se již více nezdržoval a následoval jej. Vyšli takto úplně z budovy a byli v koncích.
 
Ryugon: „A jsme nahraní. Co teď?“
Sarukaz: „Nevím, ale zpátky už nejdu!“
 
Došli zpátky do centra, kde už bylo lidí více.
 
Ryugon: „Tak bohužel, dědu nepřivádíme.“
 
Řekl Ryugon Reině, která byla dost zklamaná.
 
Ryugon: „Něco nás nechce pustit. Kromě toho, že je budova plná duchů, které nevidíme.“
???: „Takže říkáte, že jste byli v Pokémoní věži?“
 
Ozval se jeden z lidí, kteří byli v centru.
 
Ryugon: „Jo, ale je to na nic. Dokud nevidíme, co nás blokuje a vůbec proč, nic s tím nenaděláme.“
Člověk: „Aha. No, nevím, jestli vám to nějak pomůže. Ale mluví se o zařízení, přes které je možné duchy identifikovat a odhalit tak, jestli se náhodou nejedná jen o maskovaného Pokémona.“
Ryugon: „Fakt? Co je to za věc a kde ji seženeme?“
Člověk: „Kde to sehnat, to nevím. Ale jmenuje se to údajně Silph Scope.“
Sarukaz: „Silph Scope?“
 
Zamyslel se Sarukaz.
 
Ryugon: „Hej, ty snad víš, o co jde?“
Sarukaz: „Ne tak úplně. Ale vím, že Silph Co. je velká budova ve Fuschiovém městě. Provádí se tam výzkum Pokémonů.“
 
Ryugon se otočil zpět k Reině.
 
Ryugon: „Fajn. Dědu jsme sice teď nenašli, ale jen tak to nevzdáme!“
 
Reina zase radostně zazářila a Ryugon se otočil zpět na Sarukaze.
 
Ryugon: „Tak jo, půjdeme do Fuschiového města a zkusíme štěstí tam!“
 
Sarukaz jen pokrčil rameny a oba dva se tedy vydali pryč z města dál.
Co je na této cestě ještě čeká? A jsou vůbec na té správné cestě s vyřešením záhady ohledně ztraceného chovatele?
 
 

Vydáno: 29.1.2014 10:40 | 
Přečteno: 1778x | 
Autor: Ryuuhei

Komentáře rss

Nemáte oprávnění přidávat příspěvky.

Uživatelské jméno
Heslo
     

Registrace >
Ztracené heslo >


Nebyly přidány žádné komentáře.