Záhada ztraceného chovatele pokračuje! Minule se naši přátelé dostali do Levandulového města a zde se díky dívce jménem Reina dozvěděli, že se její děda, zároveň i majitel chovatelského centra, před pár dny ztratil. S tím, že by měl údajně být v Pokémoní věži se jej Ryugon společně s vystrašeným Sarukazem rozhodli vydat najít. Avšak je v předposledním patře zastavila podivná síla, přes kterou se nedalo projít. Když se vrátili, dozvěděli se, že pro identifikaci duchů existuje zařízení jménem Silph Scope a rozhodli se jej proto vydat najít…
Padal pomalu večer a Ryugon se Sarukazem byli už jen kousek od Seladonového města.
Ryugon: „Ty cikády ale řvou, to ti povím.“
Sarukaz: „Neřvou, nýbrž pláčou. A divíš se, když jsme většinu dne strávili v jeskyni a ve věži?“
Ryugon: „Jo, já budu asi taky plakat. Mohli jsme místo toho dávno mít po zápase a já mohl mít pozvanou Eričku na šťávičky skleničku.“
Sarukaz: „Ty mlč. Tys byl ten, kdo nás do tohoto questu zatáhl.“
Ryugon: „No já nevím, kdo chtěl jít navštívit chovatelské centrum. Ale což, pro Reinu to všechno podstoupím!“
Sarukaz: „Ach jo… tak Erika nebo Reina?“
Ryugon: „Co, to si mám snad vybrat? Samozřejmě, že Erička je jinak jasná. Ale každá hezká holka si zaslouží pozornost. Takže to na druhou stranu vychází nastejno!“
Sarukaz si jen povzdechl a s pomalu zapadajícím sluncem přicházeli do Seladonového města.
Ryugon: „Vypadá to, že do dalšího města dojdeme akorát za tmy.“
Sarukaz: „Ještě si stěžuj. Chceš to dokončit? Tak nemel.“
Chystali se takto argumentovat, když tu si všimli, že u jednoho domu na cestě stojí dva členové organizace zla, Rakeťáků.
Ryugon: „Co ti tu dělají?“
Sarukaz: „To nevím, ale nezvěstí to nic dobrého.“
Rychle, než je stačili rakeťáci zahlédnout, ukryli se za roh domu a rozhodli se je odposlouchávat.
Rakeťák 1: „Hmm, prej až tu budeme hotoví, přemístíme se do většího.“
Rakeťák 2: „Fakt? To je dobře, už mě to tu začíná pomalu nudit.“
Rakeťák 1: „To chce trpělivost. A úspěch bude náš!“
Pak se oba dva zasmáli.
Sarukaz: „Asi něco chystaj.“
Ryugon: „A jak je Raktákům podobný, asi to nebude nic dobrýho.“
Rakeťáci se najednou vydali pryč směrem k hernímu centru.
Ryugon: „Kam to jdou?“
Sarukaz: „Netuším, ale měli bychom jít za nimi.“
Ryugon: „Odkdy ty jseš tak akční?“
Sarukaz: „Od té doby, co cestuju s tebou.“
Ryugon se jen ušklíbl a Rakeťáci mezitím vešli do malého domku vedle herního centra. Sarukaz s Ryugonem se vydali za nimi. Potichu otevřeli dveře a vešli dovnitř. Rakeťáci byli kousek před nimi a tak se radši ukryli za velké květináče. Rakeťáci mezitím přistoupili k jednomu z obrazů na zdi.
Ryugon: „Co to dělají?“
Sarukaz: „Mlč a dívej se!“
Jeden z Rakeťáků se nejprve rozhlédl, jestli jej nikdo nesleduje a pak obraz od sunul a pod ním byl nějaký spínač. Jakmile jej stlačil, podlaha pod nimi se začala rozjíždět a otevřel se nějaký tajný vchod se schody. Tyto schody sešli a vchod se zase zavře. Ryugon se Sarukazem vylezli od květináčů a šli na místo, kde předtím Rakeťáci otevřeli vchod.
Ryugon: „Takže takhle! Všiváci.“
Odsunul obraz stejně jako prve oni a chystal se zmáčknout tlačítko pod ním. Na chvíli se sice zarazil, ale pak už jej zmáčkl. Stejně, jako předtím, se podlaha rozjela a utvořil se vchod kamsi dolů do podzemí.
Ryugon: „Heuréka!“
Sarukaz: „Jsi si jistý, že je dobré tam jít?“
Ryugon: „Viděl jsi sám. Rakeťáci něco chystají. A pokud to nevyřídíme my, tak kdo jiný?“
Sarukaz: „No jo, ale co náš úkol?“
Ryugon: „To počká. Naopak, můžeme tím získat víc informací.“
Sarukaz: „Hmm, to je pravda.“
Uznal prvně Sarukaz Ryugonovo tvrzení a společně vstoupili do podzemí.
Ryugon: „To vypadá jako nějaká základna!“
Jen to Ryugon dořekl, už někdo začal volat.
???: „Hej, co tu pohledáváte?!“
Byl to jeden z Rakeťáků.
Sarukaz: „A jé je, máme společnost.“
Ryugon: „Tak pojď!“
Rakeťák: „Tady nemáte co pohledávat. To se neobejde bez trestu!“
Ryugon se dal s Rakeťákem do souboje. Rakeťák měl u sebe Ekanse s Rattatou.
Ryugon: „Hmm, takže tyhle vy používáte? Tohle bude zajímavé!“
Ryugon povolal Pidgeotta a dal se do boje. Ekans byl odolný, ale nakonec Pidgeottovýmu křídlovému útoku podlehl. Na řadě byla Rattata.
Ryugon: „Takový nic? To zmáknu.“
Připravoval se Ryugon sebejistě k boji.
Sarukaz: „Zrovna ničím bych Rattatu nenazýval.“
Ryugon: „Proč? Vždyť vidíš, co to je za nicku.“
Ryugon nechal Pidgeotta a začal bojovat. Ale zjistil, že Rattata je vážně odolná.
Ryugon: „Kruci, jak je to možné?“
Sarukaz: „Já ti to říkal. Není to nicka.“
Ryugon: „A víš co? Tak jinak!“
Ryugon poručil Pidgeottovi, aby vylétl a naletěl. Proti tomu už byla Rattata moc malá. Letěla vzduchem a byla poražena. Rakeťák už neměl další Pokémony.
Rakeťák: „Tohle vám neprojde!“
A dal se na útěk. Po chvíli se rozezněl alarm.
Sarukaz: „Tohle je hodně zlé!“
Ryugon: „Poběž!“
Oba běželi rychle k dalším schodům, které vedly do nižšího patra. Tam je ale hned u vchodu zastavil velký počet Rakeťáků.
Rakeťáci: „Stůjte!“
Ryugon se ale jen usmál.
Ryugon: „Fajn, jak tedy chcete. Sarukazi, je načase jim ukázat, kdo jsou tu páni!“
Sarukaz kývl a připravil si Pokéball. Taktéž Ryugon a pustili se do Rakeťáků hlava nehlava. Vzduchem lítalo leccos. Od vody, přes oheň až po záblesky. Mezitím se i Ryugonův Pidgeotto konečně vyvinul.
Ryugon: „Senzace!“
Žasl Ryugon, kdy před ním stanul obrovský ptačí Pokémon. Po této ještě větší smršti se Raketáci hromadně dávali na útěk.
Ryugon: „Hehe! Na nás nemají!“
Mnul si ruce Ryugon a vrátil svoje Pokébally na pás. Šli tedy dál, do nižšího patra.
Rakeťák: „S-s-s-stát!“
Stál tam Rakeťák a klepal se.
Ryugon: „Hej, hej! Tak ty chceš taky dostat ránu?“
Ryugon povolal Pidgeota, který jen zařval. Rakeťák to nechtěl riskovat a tak se taky dal na útěk. Nicméně mu z kapsy vypadl klíč.
Ryugon: „Hej, něco jsi tu nechal!“
Volal Ryugon, ale rakeťák byl dávno pryč. Ryugon tedy klíč zvedl a prohlédl si jej.
Ryugon: „To by mě zajímalo, k čemu ten klíč je.“
Sarukaz: „Možná otevírá nějaké tajné dveře.“
Ryugon: „Tak, či tak, zabaveno.“
Ryugon si strčil klíč do kapsy a šli tedy dál.
Sarukaz: „Nezdá se ti, že je tu podezřele moc ticho?“
Ryugon: „Když o tom mluvíš…“
Pak ale došli na konec chodby, která už nikam nevedla. Jen po pravé straně byly dveře.
Ryugon: „Aha, tady to končí.“
Ryugon vzal tedy za dveře, ale ty byly zamčené.
Ryugon: „A je to vyřízeno.“
Sarukaz: „Co zkusit použít ten klíč?“
Ryugon vytáhl z kapsy klíč a strčil jej do dveří. Otočil, v nich klaplo a vypadalo to, že se odemkly.
Ryugon: „Kámo, jsi génius!“
Sarukaz: „Ne, jen používám selský rozum.“
Nakonec do dveří tedy vstoupili.
???: „Doufal jsem, že se nebudeme muset setkat, chlapci.“
Stanuli před člověkem, který vypadal, jako někdo velice důležitý.
Ryugon: „Co? Kdo vy jako jste?“
Sarukaz: „Blázne! Ty nevíš, kdo to je?“
Ryugon: „No nevím, nikdy jsme se neviděli.“
Sarukaz: „To je Giovanni! Šéf Rakeťáků!“
Giovanni se jen usmál.
Giovanni: „Výborně, jsi bystrý!“
Ryugon: „Takže Giovanni? Hmm. Tak to vy tady děláte bugr v podzemí.“
Giovanni: „Je to jen dočasná záležitost. Ale věřte, že nás nikdo, opravdu nikdo nezastaví.“
Ryugon: „Myslíte? Tak se ukažte!“
Ryugon tasil Pokéball. Sarukaz se ho ale snažil zastavit.
Sarukaz: „Kámo, tohle bych si být tebou rozmyslel. Tohle není Green, ale šéf organizace zla! Jeho kumpány jsi mohl porazit levou zadní, ale tohle kdysi býval velice dobrý trenér. Co jsem zaslechl, i leader stadionu!“
Ryugon: „A co jako?“
Sarukaz: „Skoro vůbec netrénuješ, tohle je pro tebe dost vysoká laťka!“
Ryugon: „Poslyš. Když jednou řeknu, že to dám, tak to dám! Takže mi tu neříkej opak.“
Sarukaz: „Jak myslíš.“
Sarukaz pokrčil rameny a Ryugon se dal do boje. Givanni si zvolil Onixe. Ryugon se jen usmál a poslal do boje Glooma. Jasná převaha typů a Onix byl poražen.
Giovanni: „Hmm, na tak nízký level tvého Pokémona to byl dobrý výkon!“
Ryugon: „Já to říkal!“
Ryugon se otočil na Sarukaze, který jen pokrčil rameny na znamení, že už nic neříká. I souboj s Rhyhornem nebyl nijak těžký, zase převaha typů a bylo po boji. Giovanni nakonec zvolil Khangaskhana.
Sarukaz: „Dej si pozor, tohle není kamenný typ, ale normální typ.“
Ryugon: „Tak normální? Hmm. Jak chcete!“
Ryugon vyslal Charizarda. Chvíli tam zápolili, protože přece jen normální typ byl trochu odolnější i vůči ohni. Ale stejně pak Giovanniho Khangaskhan podlehl. Ryugon zápas vyhrál.
Giovanni: „Podcenil jsem tě. Udělal jsem chybu. Uznávám svoji prozatímní porážku.“
A odcházel pryč.
Ryugon: „Být vámi bych toho nechal.“
Zastavil Ryugon Giovanniho ještě u dveří.
Giovanni: „To nehrozí. Budeme zpátky. A ve větším!“
Se zlým úsměvem Giovanni odcházel.
Sarukaz: „Klobouk dolů, kámo.“
Ryugon: „Neříkal jsem to?“
Sarukaz: „Ale stejně. Na nic moc jsme nepřišli. Jen na to, že Rakeťáci chystají něco většího.“
Ryugon jen vydechl a poškrábal se na hlavě. Nicméně si všiml, že něco leží na stole. Přišel k tomu a viděl, že jsou to jakési podivné brýle připomínající ty na noční vidění. Prohlédl si je a všiml si nápisu na nich, který jasně ukazoval „Silph Scope“.
Ryugon: „Příteli, mám něco, co jsme potřebovali!“
Sarukaz přišel k Ryugonovi a ten mu ukázal Scope.
Sarukaz: „Hej, to bude asi ono! Přístroj, co rozpoznává duchy.“
Jen se na sebe podívali, ale v tom se znova rozezněl alarm.
Hlas: „Pozor! Za chvíli dojde k uzavření objektu. Pozor…“
Rychle se vydali pryč, aby tam nezůstali zavření. Nikde už nikdo nebyl.
Ryugon: „Koukám, že Rakeťáci vzali rychle do zaječích.“
Sarukaz: „A pokud nevezmeme taky, zůstaneme tu zavření!“
Doběhli takhle do prvního patra, tam rychle zmáčkli tlačítko pro východ a vyběhli po schodech nahoru.
Ryugon: „Uf, stihli jsme to!“
Vydýchávali se a jen, co už mohli zase jít, vyšli z místnosti ven.
Ryugon: „To už je noc?“
Sarukaz: „Vypadá to tak.“
Ryugon: „Byli jsme tam ale sakra dlouho.“
Venku už byla opravdu noc a na nebi se třpytily hvězdy.
Ryugon: „No, nic, jdeme teda zpátky do Levandulového města!“
Sarukaz: „Počkej, to nemyslíš vážně, že ne?“
Ryugon: „Jak nemyslím?“
Sarukaz: „Vždyť je noc!“
Ryugon: „No a co? Silph Scope máme, můžeme to vyřídit hned.“
Sarukaz: „Ale to přece nejde…“
Ryugon: „Proč by to nešlo? Já nebudu čekat jak blbec do zítřka!“
Sarukaz nevěděl, jak má říct, že jít do Levandulového města je už za dne dost děsivé a co teprve za tmy. Ryugon ale jen mávl rukou a šel po cestě.
Sarukaz: „Tak fajn…“
Řekl si smířeně Sarukaz a šel za Ryugonem. Co se blížili k městu, obloha se trochu zatahovala. A i okolí se měnilo k nepoznání. Brzy byli na místě.
Ryugon: „Tak, jsme tu!“
Sarukaz: „To vidím. Cítím to v kostech už co jsme vešli na stezku.“
Ryugon: „Ježiš marja, čeho se pořád tak bojíš? Vždyť je to tu jako ve dne. Jen je tma, jediný rozdíl.“
Sarukaz: „Tobě se to říká...“
Šli pomalu k potemnělé Levandulové věži. Když tu si Ryugon všiml, že kousek od nich stojí nějaká malá holka.
Ryugon: „Počkej!“
Sarukaz: „Co je zase?“
Ryugon: „Támhle!“
Ukázal na ni prstem a Sarukaz jen polkl.
Ryugon: „Jdu za ní, třeba se ztratila.“
Sarukaz: „Být tebou bych to nedělal.“
Ryugon: „Proč? Je to jen malá holka, co když se tu sama bojí?“
Sarukaz: „Fajn, jdi si, ale mě z toho vynech.“
Ryugon jen protočil oči a vydal se za malou dívkou stojící ve tmě sám.
Ryugon: „Hej, ty! Co tu děláš tak pozdě v noci?“
Promluvil na ni. Dívka se pomalu otočila. Nevypadala nějak zvláštně. Ale ani vyděšeně.
Dívka: „Věříš v duchy?“
Zeptala se. Ryugon nechápal, proč se ho na to ptá. Ale zamyslel se.
Ryugon: „Nemůžu říct, že bych věřil. Takže spíš ne.“
Dívka: „Já si to myslela. Co je to teda za ruku na tvém rameni?“
Usmála se dívka a Ryugon zase nechápal, ale po chvíli ucítil něčí ruku na rameni.
Ryugon: „Ach jo… Sarukazi, to se mě snažíš vyděsit, nebo co? Se ti nepodaří.“
Myslel, že je to Sarukazova ruka a tak se otočil. Ale Sarukaz stál dobrý kus od něj tam, kde předtím taky zůstal. Ryugon se tedy nechápavě otočil zpět, ale už i ta malá dívka byla pryč. Začal se škrábat na hlavě, protože mu to nedávalo smysl.
???: „No tak, nemluv tu v noci na cizí lidi!“
Ozvalo se kousek vedle a tam už viděl, jak nějaká žena tu malou dívku odvádí. Evidentně její matka.
Ryugon: „Tak moment, dámo! Já jsem trenér, ne žádnej cizí člověk!"
Volal Ryugon a odplivl si.
Ryugon: „No, radši o tom divným zážitku nebudu Sarukazovi vůbec říkat.“
Otočil se a šel zpět k Sarukazovi, který strnule stál a hleděl na věž. Mávnul mu proto před obličejem, až sebou cukl.
Ryugon: „Co to tady pořád děláš?“
Sarukaz: „Já... já tam nechci!“
Ryugon: „Už zase? Nemel a pohni!“
Ryugon plácl Sarukaze po zádech a vydal se směrem k věži. Vstoupili dovnitř a nebyl zde vůbec nikdo. Vyšli do prvního patra a tam je zahalila zase ta podivná mlha.
Sarukaz: „Nikdy bych to neřekl, ale stokrát víc se mi to tu líbilo, když tu byly aspoň ty babice!“
Ryugon: „Najednou by ti byly dobré, co? A tos ještě řval, jak je to hrozné.“
Smál se Ryugon, ale tu se začaly dít zvláštní věci.
Sarukaz: „Z-za tebou!“
Ukázal zděšeně Sarukaz. Ryugon se otočil a viděl, že je tam zase ten podivný levitující oblak.
Ryugon: „Zase tohle?“
Povzdechl si Ryugon a máchl po tom rukou. Nicméně to nezmizelo, jen uhnulo. A najednou se začalo objevovat těch oblaků víc.
Sarukaz: „Co se to děje?!“
Klepal se Sarukaz a oblaky začaly vykazovat aktivitu. Už jen nelevitovaly, ale kroužily kolem a jejich počet se zvyšoval.
Ryugon: „A mám toho dost. Čas je odhalit!“
Řekl Ryugon a sáhl do batohu pro Silph Scope. Nasadil si jej a pohlédl na duchy. A už viděl, co to je zač. Byl to roj Gastlyů.
Ryugon: „A, už vás vidím!“
Sarukaz: „Co vidíš?“
Ryugon: „Jen klid a zři!“
Ryugon si sundal Scope a hodil jej Sarukazovi. Ten nejdřív váhal, ale pak si jej nasadil a pohlédl na roj.
Sarukaz: „Nikdy bych neřekl, jak strašně rád je tu uvidím!“
Oddychl si Sarukaz.
Ryugon: „Vidíš, já ti to říkal, je to cajk! Žádní duchové, jen Pokémoni duchové podstaty! Mizerové, kryli se. Hoď mi to zpátky!“
Sarukaz hodil Scope Ryugonovi zpátky.
Ryugon: „Jednoho si chytím.“
Povolal Charizarda, který ten roj trochu víc rozvířil. Pak popadl Pokéball a mrštil jej na jednoho z nich. Měl štěstí a Gastly byl chycen.
Ryugon: „A mám nového člena týmu!“
Sarukaz: „Když o tom mluvíš, hodilo by se mít ducha v týmu.“
Ryugon mu hodil Scope.
Ryugon: „Tak na co čekáš? Aspoň se trochu uvolníš.“
Sarukaz si tedy chytil taky jednoho Gastlyho a jelikož se to jimi hemžilo až příliš kolem, rychle se dali k odchodu do dalšího patra. Jak tak stoupali poschodími, klidnilo se to kolem. Duchové už nebyli tak útoční a ve vyšším patře už jen levitovali kolem a oba dva je spíše doprovázeli. Sarukaz byl už docela v pohodě a jak šel, tak na ně ještě mával jako papež.
Ryugon měl ovšem Scope a tak viděl, že to kolem už nejsou Gastlyové, ale naopak praví duchové Pokémonů vypadající přesně tak, jak zemřeli. Mnozí z nich tedy nepříliš pěkně.
Ryugon: „Kdyby věděl, na co mává... ale to mu radši říkat nebudu.“
Řekl si po tichu pro sebe a s tímto vycházeli do předposledního patra.
Ryugon: „Jsme tu. Teď se uvidí!“
Jen, co došli na místo, kde je prve odrazila podivná síla, opakovalo se to.
Duch: „Vypadněte!“
Zjevil se zase ten duch a odháněl je.
Ryugon: „To víš, že jo! Podíváme se ti na zoubek, duchu!“
Ryugon si nasadil Scope, aby viděl, co se pod duchem skrývá. A nestačil se divit. Jak jej zaměřil, viděl, že je to Marowak.
Ryugon: „Haha! A mám tě!“
Sarukaz: „Co to teda je?“
Ryugon: „Marowak. Si myslel, že se schová pod duchem? Je na nás krátký!“
Ryugon se připravil k boji. Povolal Pidgeota a poručil mu, aby na Marodka naletěl. Pidgeot tak učinil, ale jen, co se k Marowakovi přiblížil, tak Marowak zmizel a Pidgeot to napral do jednoho z náhrobků kolem.
Ryugon: „Co to mělo být? On snad umí teleportaci?“
Všiml si ale, že se Marowak jen přemístil o kus vedle.
Ryugon: „Dobře, řekl sis o to, půjdeš do balónku hned!“
Ryugon popadl Pokéball a mrštil jej po Marowakovi. Jenže ten jím jen proletěl. Ryugon nechápal a tak hodil ještě jeden. Znova bez efektu.
Ryugon: „Že by byl málo oslabený? To je divný. Pidgeote, naleť ještě jednou!“
Opakovalo se to samé a Pidgeot byl opět bezradný. Marowak navíc hodil kostí, která vzduchem rotovala a Pidgeota zasáhla.
Ryugon: „Hej, podraz! Jak je to možný?“
Sarukaz: „Můžu se podívat?“
Ryugon hodil Scope Sarukazovi. Ten se na Marodka podíval.
Sarukaz: „Hele, to asi nebude Marowak.“
Ryugon: „Jak nebude? Vždyť ho snad vidíš sám moc dobře, ne?“
Sarukaz: „To jo, ale tohle spíš vypadá… jako jeho duch!“
Ryugon: „Tím chceš říct, že to samé, co nás tuhle doprovázelo?“
Sarukaz: „Jak to samé?! Jak doprovázelo?!“
Ryugon: „To není teď podstatný! Jestli ho neporazíme, nedostaneme se dál!“
Sarukaz se zamyslel.
Sarukaz: „Hmm, jestli je to duch, co se k němu tak chovat?“
Ryugon měl nápad. Sarukaz mu hodil Scope.
Ryugon: „Fajn. Přichází rychlý konec hry!“
Ryugon povolal zpět zmateného Pidgeota a povolal Glooma.
Ryugon: „Počítám s tebou! Absorbuj ho!“
Gloom zahájil absorpci a zabralo to.
Sarukaz: „Chytré! Spojit jsi útok jak na samotného ducha, tak i na jeho původní podstatu!“
Gloom zahájil ten samý útok ještě jednou a to stačilo k tomu, aby najednou Marowak zcela zmizel.
Ryugon: „He? Že bychom ho porazili?“
Zkusil jít dál a opravdu, už ho žádná síla nezastavovala. Sundal si Scope a šel po schodech dál. Sarukaz jej následoval. Tam je uprostřed schodů zastavily hlasy.
???: „Říkám vám, držíte mě tu neprávem!“
???: „Ale, buď zticha, dědku!“
???: „Ještě bys prozradil naše plány!“
Nahlédli skrz škvírou a viděli, že jsou tam rakeťáci a drží v zajetí nějakého starého člověka.
Sarukaz: „To bude asi Reinin děda!“
Ryugon: „Jo, to bude. Musíme mu pomoct!“
Vydali se již plným krokem kupředu.
Ryugon: „A máme vás!“
Rakeťáci se překvapeně otočili.
Rakeťák 1: „Hej, jak jste se sem dostali?!“
Ryugon: „Normálně. Po schodech.“
Rakeťák 2: „A konec srandy, jste našimi zajatci!“
Rakeťáci si připravili Pokébally.
Ryugon: „Ach jo, vy Rakeťáci jste všichni stejní.“
Povzdechl si Ryugon a povolal Charizarda. Ten jen zařval a Rakeťáky to trochu zarazilo. Sarukaz se chtěl taky ukázat a tak povolal Charmeleona.
Rakeťák 1: „I kdybyste nás porazili, náš šéf si to s vámi stejně vyřídí!“
Ryugon: „Hmm, to bychom nesměli toho vašeho šéfa před chvílí roznést na kopytech!“
Rakeťák 2: „Nenech se vysmát! To není možné!“
Najednou však jednomu z Rakeťáků zahlásila vysílačka. Ten ji zvedl, chvíli něco poslouchal a pak se trochu vyděsil.
Rakeťák 1: „Bereme roha. Instrukce jsou jasné. Plán C!“
Pohlédl na druhého Rakeťáka.
Rakeťák 2: „Možná teď utíkáme z boje. Ale počkejte, jestli se někdy setkáme znova! Doufejte, že ne!“
Oba Rakeťáci se rychle rozběhli a skočili z okna.
Ryugon: „Hej!“
Volal po nich Ryugon a se Sarukazem rychle běželi k rozbitému oknu. Viděli, že rakeťáci jsou už pryč. Jak skákali, tak se zahákli a stihli se slanit dolů.
Sarukaz: „Tak nám zdrhli, mizerové.“
Povzdechl si Sarukaz. Když tu začalo svítat. Rozbitým oknem dovnitř proudily první paprsky slunce nového dne. Ryugon se Sarukazem už neváhali a běželi k majiteli chovatelského centra.
Ryugon: „Všechno v pohodě?“
Majitel: „Ah, děkuji vám! Myslel jsem, že mě tu budou držet na věky. Já jsem Fuji, majitel chovatelského centra.“
Sarukaz: „Víme, Reina vám nám už o vás říkala. A nebojte, už jste v bezpečí!“
Oba dva pak vzali zeslábého Fujiho pod ramena a vyvedli ho z budovy ven. Vrátili se s ním do centra, kde je už přivítala Reina.
Reina: „Dědo!“
Fuji: „Ah, ano. Už jsem zpátky. Tito mladíci mě zachránili, patří jim můj velký obdiv.“
Ryugon: „Ale tak, to nestojí za řeč.“
Smál se Ryugon.
Sarukaz: „Co vás vůbec napadlo jít do věže a ještě se nechat zajmout?“
Fuji: „Vše se váže k tady Cubonovi.“
Ukázal přitom na ohradu, kde byl malý Cubone.
Fuji: „Jeho matka byla kdysi zabita právě Rakeťáky, když ho sama před nimi chránila. A já si všiml, že se pár z nich usadilo ve věži. Šel jsem je odtamtud vyprovodit, ale bohužel se mi to nepodařilo. Zajali mě, protože bych údajně mohl prozradit jejich velký plán. Paradoxem je, že vím akorát, že se chystají na něco velkého.“
Sarukaz: „To je smutné s tím Cubonem. Jak to mohli ti mizerové Rakeťáci udělat?“
Ryugon: „Počkat… jeho matka… nebyl to náhodou Marowak?“
Fuji: „Hmm, takže jste se s ním setkali.“
Sarukaz: „Takže ten duch…“
Fuji: „Ano, ten duch, to byl zemřelý Marowak a zároveň matka tady Cubona.“
Ryugon: „Jen nechápu, proč nás nechtěl pustit dál. Kdybychom neměli Silph Scope, nikdy bychom se přes něj nedostali.“
Fuji: „To je jednoduché. Marowak chtěl jen ochránit každého dalšího, kdo by mohl přijít o život. S Rakeťáky už nemohl nic dělat, hlavně proto, že poslední patro bylo očištěné a tak sem neměl přístup. Tak se aspoň snažil zabránit dalšímu neštěstí. Ale vy jste mu ukázali, že jste ti, kteří dokážou i zdánlivě nemožné - postavit se samotným Rakeťákům!“
Ryugon: „Takže proto ten zápas! Ah, už to chápu. No vidíš, Sarukazi a tys měl pořád řeči, že nás varuje a kdesi cosi.“
Sarukaz: „No jo, prosím tě! Tak jsem se spletl.“
Fuji: „Takže děkuji. Dokázali jste, že jste opravdoví hrdinové.“
Sarukaz s Ryugonem se připravovali na odchod.
Ryugon: „Takže, když jsme vás teď zachránili, tak…“
Ryugon nejprve mrknul a zahýbal obočím na malého Cubona, který se jen otočil. Tak tedy mrknul na Reinu, která zase nechápala.
Sarukaz: „Pojď, prosím tebe.“
Ryugon: „Tak my teda jdeme…“
Řekl otráveně Ryugon, ale Fuji je ještě zastavil.
Fuji: „Moment! Něco vám přece jenom musím dát!“
Ryugon pookřál a Fuji po chvíli přišel s nějakou krabičkou. Otevřel ji a v ní byla flétna.
Fuji: „To je pokémoní flétna. Probudí každého spícího pokémona. Může se vám hodit.“
Ryugon se začal ofrňovat, protože nevěděl, k čemu takový bazmek bude.
Sarukaz: „Děkujeme, moc si toho ceníme.“
Poděkoval Sarukaz a flétnu přijal.
Sarukaz: „A ty se nechovej jak lakomec a jdeme!“
Odcházeli tedy pryč.
Reina: „Já taky děkuji. Oběma! Hlavně tobě, Ryugone, že jsi dodržel svůj slib. Moc si toho vážím!“
Ryugon se překvapeně otočil a viděl, že se Reina usmívá.
Ryugon: „Si piš! Já svoje slovo vždy dodržím!“
Usmál se i Ryugon a ukázal palec nahoru. Již odcházeli z chovatelského centra. Fuji s Reinou jim zamávali, taktéž i Sarukaz mával a Ryugon házel široký úsměv.
Sarukaz: „Ta flétna se může hodit. Nevím, cos víc chtěl.“
Ryugon: „Ne, já jen... však víš.“
Sarukaz: „Ach jo.“
Ryugon: „Nakonec mi to ale i jen za ten úsměv stálo. Dal bych si to znova!“
Sarukaz: „Tak na to zapomeň! Tady jsme byli naposledy!“
Ryugon: „A to říká kdo?“
Sarukaz: „Kdo asi, profesor Oak!“
Ryugon: „Ale no tak!“
Sarukaz: „Už jsem řekl! A jdeme, máme před sebou ještě dlouhou cestu.“
A tak byla záhada okolo ztraceného chovatele vyřešena a naši přátelé nyní míří zpět do Seladonového města, aby se utkali se zdejší trenérkou Erikou a získali tak další odznak potřebný pro vstup do ligy vítězů.
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.