Byl další den v Seladonovém městě. Ryugonovi se konečně podařilo vyhrát deset tisíc mincí, aby si mohl jít vybrat hlavní výhru herního centra – Porygona.
Ryugon: „Já říkal, že se povede.“
Sarukaz: „To docela respekt.“
Ryugon: „Bych řekl! Seděl jsem tam skoro celý den a noc, už nikdy nechci herní centrum vidět!“
Sarukaz: „Ani se nedivím. Nakonec jsi odpadl, takže jsem tě musel odvést do Pokémoního centra.“
Vzpomínal Sarukaz, jak Ryugon minulý večer vyhrál, ale pak doslova padl vyčerpáním a on ho musel odvést do centra.
Ryugon: „No, co. Stálo to za to. Teď jsem svěží a připraven převzít výhru!“
To už ale došli k výdeji. Byla to ta budova, kam prve pronásledovali Rakeťáky.
Sarukaz: „Hele, tady jsme přece byli v tom podzemí!“
Ryugon: „Jo, vzpomínky…“
Vešli dovnitř a hned pohlédli na místo, kde měl být tajný vchod.
Ryugon: „Tak schválně.“
Ryugon odsunul obraz, ale za ním byla jen zeď.
Sarukaz: „Vypadá to, že tady je to uzavřené.“
Ryugon: „Ještě, že tak. Vzali do zaječích, srabi!“
Již se víc nezdržovali a došli vedle k pultu. Ryugon na něj vysypal všechny mince.
Ryugon: „Tak, tady máte deset tisíc mincí a prosil bych Porygona!“
Prodavač: „Ale jistě!“
Prodavač to v mžiku přepočítal a již přinesl Ryugonovi pokéball s Porygonem. Ryugon jej zvedl nad hlavu.
Ryugon: „Vítězství!“
Jenže Sarukaz šel taky k pultu.
Sarukaz: „Já bych si teda vzal toho Dratiniho.“
Ryugon: „Cože?!“
Vylétl překvapeně Ryugon.
Ryugon: „Jak vzal? Copak na to máš mince?“
Sarukaz: „Mám.“
Ryugon: „Kdes to vzal? Neříkej mi, žes mezitím, co jsem odpadl, hrál a vyhrál! To bys byl pořádnej mizera vzhledem k tomu, že já se s tím štval takovou dobu.“
Sarukaz: „Ne, ne. Ty mince jsem si koupil.“
Ryugon: „Koupil? Za co? Vždyť jsou drahý.“
Sarukaz: „Meowth mi na ně vydělal.“
To už prodavač přinesl Sarukazovi pokéball s Dratinim a vzal si od něj mince. Oba dva pak vycházeli zase z budovy.
Ryugon: „Meowth ti na to vydělal? Jak?“
Sarukaz: „Normálně. Meowth sbírá předměty. A ty se dají prodat.“
Ryugon: „Pche, otrokáři! Podvodníku!“
Sarukaz: „To není podvod. To je taktika.“
Ryugon: „Ale, pro mě, za mě. Já si to poctivě vyhrál, můžu mít dobrý pocit.“
Sarukaz jen pokrčil rameny a chystali se jít dál.
Ryugon: „No, pane chytrej, kudy dál?“
Sarukaz: „Tak, Eriku máme poraženou, teď musíme jít…“
Sarukaz se na chvíli zamyslel a najednou ucukl.
Sarukaz: „Ne… něco je špatně.“
Ryugon: „Co je zase špatně?“
Sarukaz: „Další cesta vede do Fuschie, ale tam je Koga.“
Ryugon: „No a?“
Sarukaz: „Brock, Misty, Surge, Erika… Sabrina! Někde jsme udělali chybu, další má být totiž Sabrina, trenérka stadionu psychických Pokémonů. Dej mi mapu!“
Ryugon podal Sarukazovi mapu a ten v ní chvíli tápal.
Sarukaz: „Hej, kámo, zapomněli jsme na Šafránové město.“
Ryugon: „Jak zapomněli?!“
Sarukaz: „Úplně jsme ho přešli. Šli jsme z Levandulového města směrem do Seladonového, nicméně jsme to vzali obloukem kolem Šafránového.“
Ryugon: „Děláš si ze mě srandu? To ses nemohl podívat líp už předtím?“
Sarukaz: „Já, že se podíval špatně? No, možná. Ale tys byl ten, kdo rozhodl, jakým směrem jít, vzpomínáš?“
Ryugon zapátral v paměti.
Sarukaz: „Ježiši, jak jsme šli podruhé do Seladonového města, tak tam byly dvě cesty.“
Ryugon: „Jo, už vím!“
Sarukaz: „Ale ty sis stál za tím, že půjdeme tou nalevo, že ta napravo je určitě někam do háje.“
Ryugon: „A kdo s tím souhlasil, co?“
Sarukaz: „Jasně, stihnu nesouhlasit, když jdeš hned kupředu a ani se nezastavíš.“
Ryugon: „Fajn! Jdeme zpátky!“
Vydali se zpět na cestu do Levandulového města, aby našli to rozcestí.
Ryugon: „Taky jsi se mohl podívat líp už předtím.“
Sarukaz: „Hele, ty mlč, už jen vize Eriky tě táhla rovnou do Seladonového města. Aby se nakonec stejně tvoje plány zhroutily.“
To Ryugona zasáhlo tak, že nemohl jít dál. Jen si sedl a vrtal prstem v zemi.
Ryugon: „Když… já už to měl tak pěkně naplánované. Nejdřív bychom s Eričkou šli chvíli posedět.“
Začal si vybavovat, jak s Erikou sedí v restauraci u pití a oba se smějí.
Erika: „Hahaha! Ach, Ryugone, ty jsi tak zábavný.“
Ryugon: „Pak bychom šli zpátky na stadion.“
Snil dále, jak spolu jdou zpět na stadion, kde tráví čas s travními Pokémony. Oba se přitom smějí a je vidět, jak jsou šťastní.
Ryugon: „Ah… bylo by to dokonalé!“
Dokončil Ryugon svoje snění a kroutil se na všechny strany. Pak ale zase strnul.
Ryugon: „Ale to je všechno ztraceno.“
Sarukaz viděl, že je z toho Ryugon špatný a tak se zamyslel.
Sarukaz: „Co bys ale chtěl dělat pak se svojí cestou?“
Ryugon: „Hmm? Vidíš, to mě nějak nenapadlo…“
Ryugon se taky chvíli zamyslel a pak zvedl vítězně hlavu.
Ryugon: „Tak, odteď mě už žádná ženská neodradí od mojí cesty do ligy!“
Sarukaz: „Jsem zvědavej, jak dlouho to vydrží.“
Ryugon: „Ach jo, jen si to namlouvám.“
Sklopil zase Ryugon hlavu.
Sarukaz: „To bylo rychlé…“
Pokrčil ramena Sarukaz.
Sarukaz: „Tak pojď, jdeme, nebudeme tu přece celý den. Musíme jít!“
Ryugon, ačkoliv svěšen, se vydal spolu se Sarukazem dál. Došli na rozcestí, kde prve Ryugon rozhodoval o tom, kudy se vydat.
Sarukaz: „To by mělo být ono.“
Ryugon: „Jasně, že je to ono! Obrazová paměť.“
Zaťukal si Ryugon na hlavu a Sarukaz jen protočil oči. Společně šli tedy tou druhou cestou s tím, že je snad dovede do Šafránového města.
Ryugon: „Stejně se mi to nezdá. Může nás to dovést kamkoliv.“
Sarukaz: „Jo, že tobě se to nezdá, tak to zkoušet nebudeme.“
Ryugon: „Odkdy ty jseš tak akční? To je moje vlastnost!“
Sarukaz: „Jak jsem ti říkal. Od té doby, co cestuju s tebou.“
Došli až na konec cesty, kde byla celnice.
Sarukaz: „Vidíš?“
Ryugon: „Jo, vidím. Celnice.“
Sarukaz: „To bude průchod do Šafránového města. Slyšel jsem, že je město hodně zabezpečeno.“
Ryugon: „Fajn, tak když jseš tak chytrej, prosím!“
Ryugon dal Sarukazovi přednost a vcházeli tak do celnice.
Strážník: „Stůjte! Dál nemůžete.“
Zastavil je strážník, který seděl za pultem.
Ryugon: „Jak nemůžeme?“
Strážník: „Nemůžete, město je uzavřeno.“
Ryugon: „Proč uzavřeno?“
Strážník: „Prostě je tam nebezpečno. Nikdo nesmí dovnitř ani ven.“
Ryugon: „Nebezpečno? My jsme trenéři! Pro nás není nic nebezpečný.“
Strážník: „Trenéři? No, i tak, bohužel vás pustit nemůžu, nechci riskovat vaše životy.“
Přesvědčování strážníka nebylo lehké.
Sarukaz: „No nic, tak jdeme.“
Chystal se Sarukaz jít pryč, ale Ryugon to nevzdával.
Ryugon: „Ale no ták! Nemůžete udělat výjimku? Už jsme ušli kus cesty, bojovali s Rakeťáky, máme zkušenosti! Nejsme žádná lúza. Tedy, aspoň já ne!“
Strážník zvedl oči od novin.
Strážník: „Tak bojovali s Rakeťáky, říkáte? Hmm… no, výjimku bych i mohl udělat. Ale nevím, no. Mám zrovna tak strašnou žízeň…“
Ryugon mávl na Sarukaze u východu.
Sarukaz: „Co chceš dělat?“
Ryugon: „Dělej, najdi něco k pití!“
Oba sundali batohy a začali se v nich hrabat.
Ryugon: „Máš?“
Sarukaz vytáhl prázdnou flašku.
Sarukaz: „Bohužel, už ani kapičku.“
Ryugon: „To snad ne! To je tím, že se pořád napájíš!“
Sarukaz: „Ještě mi měj za zlý, že dodržuju pitný režim!“
Ryugon: „Ale, jdi do háje s pitným režimem. Potřebujeme něco k pití!“
Tu Ryugon něco v batohu našel.
Ryugon: „Heuréka! Ještě od mámy.“
Vytáhl plechovku s colou. Sarukaz jí vzal a podíval se na datum spotřeby.
Sarukaz: „To mu fakt chceš dát? Datum spotřeby vypršelo už před několika dny. Navíc jsi to celou dobu nesl v batohu, i v horku.“
Ryugon: „Nevadí! Kdyžtak se aspoň dobře vykadí.“
S plechovkou prošlé coly šel Ryugon ke strážníkovi.
Ryugon: „Prosím, pane! To je pro vás.“
Strážník: „Vážně? Ó, děkuji!“
Strážník načal plechovku a začal pít. S každým lokem byli Ryugon i se Sarukazem nervóznější. Strážník najednou přestal pít a zarazil se.
Strážník: „Hmm, výtečné!“
Široce se usmál. Oběma se hned hodně ulevilo.
Strážník: „No, nic. Běžte. Ale potichu, ať vás nikdo nevidí. Řeknu i ostatním strážným, že jste tu.“
Sarukaz: „Děkujeme!“
Poděkoval Sarukaz a s Ryugonem šli směrem ke vchodu do města.
Ryugon: „Zase jsi mi pomohla i na dálku, mami!“
Brečel Ryugon.
Sarukaz: „Nezdržuj se, jdeme! Než to strážník stráví.“
Popoháněl ho Sarukaz. Pomalu otevřeli dveře a rozhlédli se. Nikdo tam nebyl, tak se vydali kupředu.
Ryugon: „Co tak strašil? Vždyť to tu vypadá úplně normálně.“
Sarukaz: „Ne, podívej!“
Zastavil se Sarukaz a ukázal prstem. Ryugon jen znechuceně pohlédl tam, kam Sarukaz ukazoval a viděl, že před vstupem do vysoké budovy stojí Rakeťák.
Ryugon: „Rakeťák? Co ten tu dělá?“
Sarukaz: „To nevím, ale vypadá to, že Kanto jen tak lehce neopustili.“
Ryugon: „Doufám, že to není to, co si myslím.“
Vešli do centra a viděli, že těch Rakeťáků je kolem víc.
Ryugon: „Hej, to ne!“
Sarukaz: „Jakoby se pro tentokrát usídlili zde.“
Ryugon: „A ještě okupovat město? Ale co, nejdřív to vezmeme přes stadion a pak se jim podíváme na zoubek.“
Došli až ke stadionu, kde dveře blokoval Rakeťák.
Rakeťák: „Stát, dovnitř nesmíte.“
Ryugon: „Cože?!“
Rakeťák: „Stadion je uzavřen.“
Ryugon: „Děláte si z nás srandu? Co vy tu vůbec pohledáváte?“
Rakeťák: „To je přísně tajné.“
V Ryugonovi stoupala zuřivost, ale Sarukaz jej táhl pryč.
Sarukaz: „Klid, to se agresí nevyřeší.“
Ryugon: „Že nevyřeší? Rakeťáci jedni. Já jim dám plán C!“
Ryugon se vysmekl a šel směrem do centra.
Sarukaz: „Kam chceš jít?“
Ryugon: „Vypudit je z města.“
Sarukaz: „Ale jak?“
Ryugon: „Je jediné místo, kde můžou být.“
Zastavil se před vysokou budovou.
Sarukaz: „Silph Co.!“
Ryugon: „Sem jsme původně měli jít, když jsme zachraňovali Fujiho. A budova je obklíčena. To jedině znamená…“
Sarukaz: „Že Rakeťáci provádí nějaké nekalosti!“
Pohlédli na sebe a měli jasno. Museli vymyslet nějaký plán.
Mezitím tři Rakeťáci hlídali budovu. Když k jednomu přišel Meowth.
Rakeťák: „Hej, co tu chceš? Ztrať se!“
Meowth se však napřáhl a hodil po Rakeťákovi plechovku.
Rakeťák: „Ty bastarde!“
Meowth se dal na útěk a Rakeťáci se vydali za ním. Vstup do budovy byl volný. Na to už za rohem čekali Ryugon se Sarukazem.
Sarukaz: „Jdeme!“
Vběhli do budovy a běželi směrem k výtahu.
Ryugon: „Něco mi říká, že velitelství bude v posledním patře.“
Sarukaz: „Taky si myslím.“
Jak však mačkali tlačítko, výtah se ukázal jako nefunkční.
Ryugon: „Krucinál! Musíme po schodech.“
Vydali se tedy do schodů.
Ryugon: „Vyběhnout 11 pater, to si děláš srandu?“
Jen, co vyběhli do prvního patra, je ale zastavil u schodů Rakeťák.
Rakeťák: „Hej, jak jste se sem dostali?!“
Ryugon: „Do háje!“
Sarukaz: „Máme společnost.“
Ryugon: „Nemáme!“
Ryugon se dal na úprk a za ním Sarukaz.
Rakeťák: „Nám neutečete!“
Volal za nimi Rakeťák a jen co doběhli za roh, Ryugon musel rychle zabrzdit, protože tam stál další Rakeťák.
Ryugon: „A jsme v háji!“
Jeden stál před nimi a ten další, co je pronásledoval, doběhl za nimi. Ryugon se Sarukazem stáli k sobě zády a viděli, že se schyluje k souboji. Oba dva si připravili Pokébally.
Rakeťák: „Takže vy si troufáte?“
Ryugon: „Řekli jste si o to!“
Usmál se Ryugon. Vzduchem prolítly exploze, párkrát to bouchlo a Rakeťáci už jen upalovali pryč.
Ryugon: „Mizerové. Si mysleli, že na nás mají. Kdes vůbec vzal tak mocnou Kadabru?“
Sarukaz: „To víš, kdo trénuje, má za dvě.“
Ryugon: „No, teď bychom to asi měli vzít zpátky…“
Začal Ryugon rozmýšlet, kudy se vydají a otočil se. Sarukaz šel mezitím o kus dál k podivné světélkující věci na zemi.
Ryugon: „Hmm, fajn, jdeme zpátky!“
Jen to ale dořekl, ozval se jen podivný zvuk. Ryugon se otočil a viděl, že je Sarukaz pryč.
Ryugon: „Hej, Sarukazi? Sarukazi!“
Volal po něm, ale Sarukaz se neozýval.
Ryugon: „Kam zase šel?“
Ryugon šel tam, kde viděl Sarukaze naposledy. Všiml si na zemi těch podivných věcí.
Ryugon: „Co je tohle? Proč jsou n a zemi reflektory? Ti Rakeťáci tupí…“
Vstoupil na ten vedle toho, na který prve šlápl Sarukaz. A začaly se dít věci. Světlo se najednou rozžhnulo a než stačil Ryugon ustoupit, to světlo ho vtáhlo dovnitř.
Ryugon: „A, co se to děje?!“
Volal zmateně Ryugon, když tu světlo ustoupilo.
Ryugon: „Co to sakra bylo?!“
Vystoupil z toho světla a podíval se kolem. Všiml si, že to tam vypadá úplně jinak.
Ryugon: „Co to?“
Nechápavě se vydal kupředu a všiml si nápisu na zdi.
Ryugon: „8. patro? Ale jak to? Vždyť jsem předtím byl v prvním. Že by…?“
Pohlédl znova na to světlo a měl jasno.
Ryugon: „Tak teleporty, říkáte?“
Ušklíbl se a šel chodbou dál. Nikde nikdo, bylo to jedno velké bludiště. Už nevěděl pomalu, kam jít, když tu si všiml pootevřených dveří. Opatrně do nich vešel. Tam byla místnost plná lidí.
Ryugon: „Co se to tady…?“
Člověk: „Vy jste nás přišel zachránit?!“
Ryugon: „Počkat, vás tu Rakeťáci drží?“
Člověk: „Jo! Už celých pár dní! Je to hrůza. Zabrali celou budovu. A snaží se dostat z prezidenta jisté zařízení.“
Jen, co to ten člověk dopověděl, už zaslechl Rakeťáky na chodbě.
Člověk: „Rychle, schovej se!“
Ryugon se ukryl pod stůl.
Rakeťák: „Co je to tu za binec? Buďte pěkně zticha a čekejte. Možná se pak odsud dostanete živi.“
Oba Rakeťáci se zasmáli a šli zase pryč.
Ryugon: „Ti mizerové! Překračují veškeré meze!“
Člověk: „Je to hrozné… ale, pokud jsi tu…“
Ryugon: „Nebojte, starče! A i vy ostatní, lidi! Jsem tu proto, abych Rakeťáky odstranil.“
Všem v místnosti se očividně ulevilo.
Ryugon: „A nejsem tu sám. Někde v budově mám i kamaráda. Taky dobrý trenér. Asi ne dobrý, jako já, ale věřím, že teď někde nakopává Rakeťákům zadky! A já jdu udělat to samé.“
Ryugon se chystal k odchodu, když tu ho ten člověk ještě zastavil.
Člověk: „Vezmi to doprava. Je tam malá místnost. Přenašeč tě donese do třetího patra a odtamtud se nějak dostaneš až úplně nahoru.“
Ryugon: „Díky za radu!“
Poděkoval Ryugon a vydal se cestou, kterou mu stařec poradil.
Ryugon: „Malá místnost? To bude ono!“
Našel dveře a vstoupil dovnitř. Tam byl nějaký vědátor u stolu.
Ryugon: „Je, pardon! Jen projdu. Nebojte, já těm Rakeťákům dám co proto.“
Vědátor: „Ne tak zhurta!“
Zastavil jej vědátor.
Vědátor: „To sis myslel, že jsem jeden ze zaměstnanců? Pleteš se!“
S šíleným výrazem vytáhl pokéball.
Ryugon: „A já myslel, že je to jeden z vědců Silphu. Místo toho je to nějakej šílenej vědec. Ale bude ještě šílenější, až uvidí moje pokémony.“
Usmál se Ryugon a připravil se k boji. Vědec vyslal magnemita.
Ryugon: „Tak magnemite? Hmm, co povíš na tohle, šílenej vědče!“
Ryugon si zvolil Glooma. Chvíli se tam tak řezali, když už ho Ryugon konečně porazil.
Vědátor: „Tohle ne! Jak se to mohlo stát?!“
Ryugon: „Jak by řekl můj kamarád Sarukaz – to je ten trénink!“
Řekl ještě Ryugon, když vstoupil do teleportu v místnosti. Ten ho přenesl do třetího patra přesně tak, jak řekl ten stařec.
Ryugon: „Ale kudy teď? Ach, to mi ten páprda nemohl říct?“
Nadával Ryugon a vydal se namátko kamsi dozadu. Tam vstoupil do teleportu, který ho ale odnesl zase do osmého patra.
Ryugon: „Tak znova.“
Vrátil se zpět do třetího, našel jiný teleport a byl náhle ve čtvrtém patře.
Ryugon: „Tohle chvíli potrvá.“
Vydechl Ryugon a lítal takhle delší dobu po teleportech, které ho zanášely všude možně. Už si i pamatoval, který kam zanáší, ale pořád to byl jeden velký labyrint. Co ho ale překvapilo, že nikde nebyl žádný Rakeťák. Jakoby to tam někdo vysmejčil.
Ryugon: „Že by Sarukaz? To je divný.“
Kroutil hlavou Ryugon, když se konečně dostal k teleportu, který ho přenesl až do posledního patra.
Ryugon: „Konečně!“
Chystal se vyjít vpřed, když tu k němu přiběhl nějakej člověk.
Člověk: „Hej, ty jsi trenér, že?“
Ryugon: „No… jo.“
Člověk: „Zaplať pánbůh. Konečně nás někdo jde osvobodit!“
Ryugon: „Si pište! Někde tu je i můj kamarád, takže na to nejsem sám!“
Člověk: „Výborně, výborně! Tady!“
Člověk mu podal pokéball.
Člověk: „To je Lapras! Opravdu dobrý pokémon.“
Ryugon: „Však jsem ještě nic nevyhrál.“
Člověk: „Ne, ne! Jen si ho vezmi. Bude jistě v dobrých rukou.“
Ryugon tedy pokéball přijal a šel kupředu.
Ryugon: „Tak Lapras? Hmm. Toho bych mohl vzít rovnou do týmu.“
Přemýšlel Ryugon, když došel za roh a tam byly zamčené dveře. Než se však stačil rozkoukat, z teleportu kousek před ním vyšel Sarukaz.
Sarukaz: „Ha? Zdar!“
Ryugon: „Kdes byl?“
Sarukaz: „Člověče, to bylo nečekané. Vstoupil jsem do teleportu a ten mě přenesl někam doprostřed budovy. A samozřejmě, všude plno Rakeťáků.“
Ryugon: „Neříkej, žes je všechny zdolal sám?!“
Sarukaz: „No, co? I já si zasloužím kus slávy.“
Řekl hrdě Sarukaz a Ryugon jen pokrčil rameny.
Sarukaz: „Kam ale teď?“
Ryugon: „Tady jsou akorát zamčené dveře.“
Sarukaz: „A sakra, nemáme klíč.“
Ryugon: „Klíč? Když to říkáš…“
Ryugon sáhl do kapsy a vytáhl klíč, který tehdy použil k odemknutí dveří na Rakeťácké základně.
Sarukaz: „Ty ho ještě máš?“
Ryugon: „Jasně! Já věci nevyhazuju. Nikdy nevíš, kdy se můžou hodit.“
Sarukaz: „Ale nevím, to asi nebude pasovat.“
Ryugon: „Myslíš?“
Ryugon strčil klíč do dírky a otočil jím. Dveře se odemkly.
Sarukaz: „To jsou ale dobří tupci.“
Ryugon: „To teda.“
Otevřeli dveře a vešli dovnitř.
Giovanni: „Kdo mi to tu leze do dveří?“
Tam stál Giovanni před nějakým starcem a ještě jednou ženou.
Ryugon: „Giovanni! Mně to bylo hned jasné!“
Giovanni: „Zase vy dva? Že já tušil, že si nedáte pokoj. Ani můj labyrint vás nezastavil.“
Ryugon: „To si piště, že ne! Radil jsem vám, abyste přestal.“
Giovanni: „Pošetilé si myslet, že bychom my, Rakeťáci, tak lehko ustoupili.“
Ryugon: „Ani bych neřekl… Sarukazi! Ty vezmi dědka, já se postarám o Giovanniho.“
Zavelel Ryugon a Sarukaz se vydal ke starci. Giovanni je chtěl zastavit, ale Ryugon rychle povolal Charizarda.
Sarukaz: „Pojďte, musíme pryč!“
Sarukaz vedl starce s ženou pryč. Ještě u dveří se ale zastavil.
Sarukaz: „Ryugone, zvládneš to?“
Ryugon: „Tvoji pokémoni jsou slabí. Já skoro ani nebojoval. Je čas… udělat pro jednou něco přínosného!“
Řekl hrdinně Ryugon. Sarukaz v tu chvíli na něj nepohlížel jako na blbce, ale jako na někoho, na koho je spoleh. Kývl hlavou a běžel z místnosti pryč.
Giovanni: „Jak udatné. Ale stejně, než se dostanou z budovy, budeš poražen. Nic není ztraceno!“
Ryugon: „To se uvidí!“
Giovanni si zvolil Khangaskhana.
Ryugon: „Hmm, vidím, že se váš styl nemění!“
Giovanni: „Ale síla ano!“
Mezitím Sarukaz běžel s ostatními chodbou.
Sarukaz: „Takže vy jste prezident Silph Co.?“
Prezident: „Ano, správně. A tahle žena je moje asistentka.“
Sarukaz: „Dobrá. Jen pro ujištění. Ale na seznamování teď není čas, musíme jít!“
Chtěli běžet k teleportu, ale ten se najednou deaktivoval.
Sarukaz: „Kruci! Vědí to! Musíme najít schody!“
Mezitím, v posledním patře v souboji Ryugona a Giovanniho, dostal Charizard od Khangaskhana ránu.
Ryugon: „Kruci, Charizarde, můžeš ještě?!“
Charizard se zvedl a Khangaskhana srazil. Ale byl už dost zeslabený. Giovanni povolal Khangaskhana zpět.
Ryugon: „Sakra, jste tentokrát fakt dobrej!“
Giovanni: „Neříkal jsem to?“
Jako svého dalšího Pokémona zvolil Nidorinu.
Ryugon: „Hmm, to vypadá jako kamenný typ!“
Vyslal tedy do boje Glooma. Jak mu však přikázal, aby zaútočil pomocí jedů, na Nidorinu to nezabralo.
Giovanni: „O co se snažíš?“
Ryugon: „Jak je to… počkat, není Nidorina náhodou…“
Giovanni: „Ano, normální a jedový zároveň. Jestli jsi pravý trenér, tohle bys mohl vědět.“
Ryugon sklopil hlavu. Viděl, že se šeredně zmýlil. A to hlavně proto, že mu jindy Sarukaz radil, co a jak. Ale nehodlal to vzdát. S Gloomem zaútočil kvítkovým tancem, ale to moc nezabíralo. Nidorina akorát Glooma srážela pořád k zemi. Nakonec tento opakovaný útok stačil, aby Nidorinu porazil.
Ryugon: „To bylo těsné.“
Giovanni neváhal a povolal Rhyhorna.
Ryugon: „Musíme to dát. Gloom je poslední pokémon, který může porazit Kamenný typ!“
Zavelel, aby Gloom zaútočil, ale ten se začal motat.
Ryugon: „Co?! Jak to?!“
Giovanni: „Vidím, že útok tvého Glooma zmátl.“
Ryugon: „To ne, Gloome, zaútoč!“
Ale Gloom se dál motal. Rhyhorn už víc neváhal a Glooma srazil. A to bylo pro Glooma konec. Byl poražen.
Ryugon: „Charizard už nemůže bojovat, Gloom je hotový, Pidgeot by neměl na Rhyhorna žádný účinek. A Gastly je taky dost slabý. Co mám dělat?!“
Giovanni: „Co se děje? Nevíš, co dál? Můžeš to vzdát.“
Ryugon dál přemýšlel a myslel, že je v koncích. Ale pak si vzpomněl, že vlastně dostal ještě Laprase.
Ryugon: „Jsi moje poslední naděje!“
A hodil Pokéball s Laprasem. Začal se další boj. Rhyhorn se rozběhl a Lapras zaútočil vodním dělem. To Rhyhorna trochu pozastavilo, ale protože byl Lapras ještě dost slabý, nevydrželo to a Lapras byl odražen.
Ryugon: „Laprasi… děj do toho všechno!“
Řekl Ryugon a ukázal na Laprase zdvižený palec. Znova vodní dělo, znova náraz. Laprasova vitalita klesala. Tak i Rhyhornova, ale stále měl oproti Laprasovi navrch.
Giovanni: „Zajímavý zápas, ale je čas jej ukončit!“
Rhyhorn se rozběhl.
Ryugon: „Laprasi, soustřeď se!“
Lapras stihl tentokrát uskočit. Otočil se a napral do Rhyhorna vodní dělo. Ten už to nevydržel a prohrál. Giovanni jej povolal zpět. A mlčel.
Ryugon: „Tak, co povíte teď!“
Giovanni: „Měl jsi štěstí. Ale svoji prohru tím nijak nezakryju.“
Giovanni odcházel.
Ryugon: „Počkejte!“
Zastavil jej Ryugon u dveří.
Ryugon: „Jste dobrý trenér. Nemusíte dělat to, co děláte!“
Giovanni: „Myslím, že na to je už pozdě.“
Ryugon: „Nikdy není pozdě přejít zpět na správnou cestu! Zvlášť, když máte potenciál!“
Giovanni se zarazil a zamyslel se.
Giovanni: „Jak že se to jmenuješ?“
Ryugon: „Ryugon.“
Giovanni: „Budu si tě pamatovat.“
Řekl s mírným úsměvem a odcházel. Ryugon chvíli stál strnule, ale pak běžel za ním, nicméně Giovanni byl už pryč. Přemýšlel o tom, jak to asi Giovanni myslel. Teleporty byly deaktivovány a místo toho se zprovoznil výtah. Do něj tedy Ryugon nastoupil a svezl se až dolů do přízemí. Tam ho překvapil zástup lidí. Všichni tleskali.
Člověk: „Zachránil jsi nás! Jsi náš hrdina!“
Ryugon se cítil trochu trapně.
Ryugon: „Ale tak, lidi, klídek!“
Šel mezi nimi a před ním už stál prezident.
Prezident: „Jsme ti všichni vděčni za záchranu. Rakeťáci ihned opustili město.“
Ryugon: „Ale to jsem nedokázal jen já. Ale i tady, Sarukaz!“
Přivolal si Sarukaze.
Sarukaz: „Byla to spolupráce.“
Prezident: „Však já vím. Oba jste se zasloužili o záchranu jak Silph Co., tak celého Šafránového města. Proto vám musím něco dát.“
Prezident vytáhl zvláštní fialový pokéball.
Prezident: „Tohle je masterball. Chytí každého pokémona na první pokus. Ať je jakkoliv silný. Je to sice prototyp, ale funkční. Hlavně po něm Rakeťáci prahli. Naštěstí jsem jej měl schován u sebe. A jelikož tu pro něj není bezpečno, prosím, abyste tento dar přijali.“
Ryugon: „To je senzace! Ale, je jen jeden, že?“
Prezident: „Bohužel, zatím byl vyroben jen jeden kus.“
Ryugon: „Hned bych ho bral, ale přeci jen, nemůžu Sarukaze obrat o odměnu…“
Sarukaz: „Odkdy jsi tak skromný? Chováš se fakt divně dneska.“
Ryugon: „Tak promiň, že se s tebou chci pro jednou rozdělit!“
Sarukaz: „Fajn! Pro mě, za mě, vezmi si jej. Nevěděl bych, co s ním.“
Ryugon tedy vzal masterball, pak se už jen rozloučili a vydali se z budovy ven.
Sarukaz: „Hmm, máš vůbec nápad, jakého pokémona bys do něj chtěl chytit?“
Ryugon: „Těžko říct. Ale určitě se nějaký najde! Třeba nějaký geneticky zmutovaný neporazitelný druh?“
Sarukaz: „Pochybuju, že takový existuje.“
Ryugon: „Máš pravdu. Ale člověk nikdy neví.“
Ryugon pohlédl na masterball a byl nadšen.
Teď už je čeká volná cesta na stadion Šafránového města, kde se chystají utkat se Sabrinou, trenérkou psychických pokémonů.
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.