12 - Ledová jeskyně

Minule naši přátelé dorazili do Fuchsiového města a strávili zde den v safari. Pak se rozdělili, kdy se Sarukaz šel utkat o odznak, zatímco Ryugon chtěl znovu okusit štěstí v Safari…
 
Ryugon: „Tak, jdeme na to!“
 
Dodal si Ryugon kuráž a vyrazil od hlavní brány do nitra safari. Co tak procházel, viděl sposty Pokémonů.
 
Ryugon: „Ale, vás nechci, vás už mám!“
 
Nebyl pořád spokojen s tím, co potkává za druhy. Když už ale potkal Chansey, ani se nestačil napřáhnout a utekla mu. Ani u Tauruse neměl štěstí. Špatně se pohnul a byl pryč. A Scythera ani nezahlédl, ten tehdy se Sarukazem byl jediný, kterého tu viděl.
 
Hlas: „Upozorňujeme návštěvníky, že právě vypršel časový limit.“
 
Zazněl náhle hlas a Ryugon se tedy s nepořízenou odebral zpět ke vstupu.
 
Ryugon: „Ještě jednou!“
 
Hodil peníze na pult a vešel. Viděl, že už slunce pomalu zapadá a tak se vydal rychle kupředu. Opět měl to samé štěstí, co prve. Sednul si tak chvíli k vodě a nahodil prut.
 
Ryugon: „Ach jo, dneska je teda den!“
 
Nadával a tu se prut začal škubat. Rychle za něj vzal a před něj vyskočil Polywag.
 
Ryugon: „Dobře, tak aspoň ty!“
 
Připravil si Safariball a mrštil jej po něm. Vracel se pak zpět k bráně.
 
Ryugon: „Aspoň něco.“
 
Smířil se s nepořízenou.
 
Organizátor: „To už jste zpátky? Máte ještě chvíli času.“
Ryugon: „Jo, bohužel. Už je dost pozdě.“
Organizátor: „Nevadí. Snad jste pochytal, co bylo třeba.“
 
Ryugon pak vyšel z budovy safari a byl připraven se opět setkat se Sarukazem. Došel až ke stadionu, ale tam nikdo nebyl.
 
Ryugon: „Kde zase je?“
 
Šel se podívat zpět k safari, pak obešel celé město a skončil až v Pokémoním centru. Tam ovšem Sarukaz taky nebyl.
 
Ryugon: „Hlavně, že jsem se ho ptal, jestli se někam nechystá. Fakt, to není možný s ním.“
 
Povzdechl si a rozhodl se tedy zůstat v centru. Podíval se do PC, aby zkontroloval, kolik Pokémonů už pochytal.
 
Ryugon: „Oh, nádherná sbírka!“
 
Liboval si v tom, kolik Pokémonů už nachytal. Jak se tak smál, najednou zaslechl rozhovor, který ho zaujal.
 
???: „Ten Snorlax dělá ale řádné potíže. Blokuje celou cestu.“
???: „Jo, sám jsem kvůli němu musel do Šafránového města oklikou přes Seladonové.“
 
Ryugon se otočil a viděl, že se tam baví nějaká žena s mužem.
 
Ryugon: „Snorlax říkáte?“
Žena: „Ach, vy jste trenér, že?“
Ryugon: „Ano, jdu až z Oblázkového města. Kde, že ten Snorlax je?“
Žena: „Na východní stezce z města.“
Ryugon: „Jo? Bezva. Tak to si ho chytím!“
Žena: „Vy víte, jak ho probudit?“
Ryugon: „Si pište! Však jsem trenér.“
Žena: „Oh, to by bylo úžasné, pomohlo by to mnoha lidem!“
Ryugon: „Hned se na to vrhnu! Jen, co si trochu odpočinu.“
 
Ryugon měl jasno. Další Snorlax bude jeho! Akorát byl dost unavený, tak si sedl na sedačky a že si chvíli odpočine. Tu se mu začaly zavírat oči.
 
Ryugon: „Jen chvilku si zdřímnu…“
 
Zavřel oči a usnul. Nakonec takto spal až do dopoledne dalšího dne. Když otevřel oči, všiml si, že to v centru už žije. Rychle vstal.
 
???: „Jste vzhůru?“
 
Zeptala se ho nějaká žena a když se konečně vzpamatoval, viděl, že je to usměvavá sestra Joy.
 
Ryugon: „Co to? Já usnul?“
Joy: „Hmm a pořádně tvrdě.“
Ryugon: „Kruci! To mě mrzí.“
Joy: „Ale, vůbec ne! Vypadal jste unaveně. Navíc, co jsme se dozvěděli, chystáte se na Snorlaxe blokujícího cestu.“
Ryugon: „Jo, jo! Popravdě, chtěl jsem už včera, ale výsledek jste viděla sama.“
 
Pak se rychle zmátožil a vyrazil věn z centra. Venku už svítilo slunce. Ryugon se pořádně nadechl a protáhl se.
 
Ryugon: „Kam se hrabe spaní ve stanu! Jenom Sarukaz teď bude asi naštvanej.“
 
Mávl ovšem jen rukou a vydal se rovnou na východní stezku.
 
Ryugon: „Co už, je to přeci jen jeho chyba.“
Vyšel z města a po chvíli chůze už před sebou viděl na cestě velkou tmavou kouli. Došel tam a byl to opravdu spící Snorlax.
 
Ryugon: „Teď okusíš můj skill!“
 
Ryugon vytáhl flétnu a začal na ni sebejistě hrát. Zahrál stejnou melodii, co prve Sarukaz. Snorlax se hned probudil a byl očividně naštvaný.
 
Ryugon: „A jsi můj! Charizarde, vyřiď ho!“
 
Povolal Ryugon Charizarda. Po chvíli už šel po stezce zpátky a v ruce si házel s Pokéballem, ve kterém měl chyceného Snorlaxe. Když prošel bránou zpět do Fuchsiového města, potkal u ní Sarukaze.
 
Sarukaz: „Ježiš, kdes byl?“
Ryugon: „Bych se měl ptát já. Včera jsem tě tu hledal.“
Sarukaz: „Já před stadionem čekal dost dlouho. Ale nepřicházel jsi. Tak jsem šel do centra, abych si vyléčil Pokémony. Pak jsem chtěl jít zpátky, ale vzal jsem to přes safari. Tam jsem chvíli počkal, ale ty nikde, tak jsem šel zpět ke stadionu. Už pak byla tma. Nakonec jsem to vzdal a šel se podívat na jih.“
Ryugon: „Aha, takže jsme se takhle blbě minuli? No, paráda.“
Sarukaz: „Ale aspoň vím, kam dál.“
Ryugon: „Takže ne na východ?“
Sarukaz: „Ne, tam bychom došli zpět do Levandulového města.“
Ryugon: „No, což. Hlavně, že jsme se zase sešli.“
Sarukaz: „Já už myslel, žes šel dál beze mě.“
Ryugon: „Blázníš? Svýho bouchacího panáka bych přece jen tak neopustil, ne?“
 
Sarukaz protočil oči, ale byl rád, že se s Ryugonem zase setkali. Pak šli směrem ke stadionu.
 
Ryugon: „Tak, teď nadešla moje chvíle!“
Sarukaz: „Pozor, Koga využívá jedové Pokémony. A ještě předtím musíš projít bludištěm, kde tě čeká řada trenérů.“
Ryugon: „Bludištěm? Ale ne… už zase?“
Sarukaz: „Není to jen tak ledajaké bludiště. Zdi jsou neviditelné. Ale jen z jedné strany. Takže trenéři tě nemohou vidět, ale ty je ano. Nicméně v průchodech tě uvidí tak i tak.“
Ryugon: „Aha… tak mě napadá…“
 
Usmál se jen Ryugon a měl jasno, co udělá. Stanuli před stadionem.
 
Ryugon: „Za chvíli jsem zpátky. Bude to jen minutka!“
 
Sarukaz nechápal, ale Ryugon vešel dovnitř. Tam už viděl, jak to bludiště vypadá a měl tak jasno, kde je jaký trenér. Znova se usmál a dal se do díla.
 
???: „Sajajaj!“
 
Zahlučel najednou kdesi Psyduck. Trenér se otočil, protože mu to bylo divné. Mezitím ale něco chodbou proběhlo. Trenér se otočil a znova nechápal.
 
Ryugon: „Cha cha chá!“
 
Smál se Ryugon, který takto obalamutil jednoho trenéra, aby s ním nemusel bojovat.
 
Ryugon: „Vruuu!“
 
Zamručel zase jako Pidgey a trenér pohlédl do vzduchu. Ryugon zase proběhl jako ninja trenér se podíval do chodby, ale nikoho neviděl. Ryugon byl už dávno totiž za rohem.
 
Ryugon: „Karp-karp! Saaars! Sajtááá!“
 
Znělo chodbou a trenéři jen nechápavě pobíhali kolem. Ryugon se smál, ale to už si všiml, že stojí před místností, kde byl samotný Koga. Vítězně tedy vešel dovnitř.
 
Koga: „Já jsem Koga. Trenér bojových Pokémonů. Gratuluji k absolvování mého bludiště. Doufám, že sis se všemi trenéry hravě poradil, protože se mnou to bude těžší!“
Ryugon: „Jasně, že poradil!“
 
Zasmál se ironicky Ryugon.
 
Koga: „Dobře. Tak tedy začneme!“
 
Ryugon a Koga byli připraveni k boji.
Brzy Ryugon vyšel ze stadionu s odznakem v ruce.
 
Sarukaz: „To už jsi zpátky? Nějak rychle jsi prošel tím bludištěm teda.“
Ryugon: „To víš, stačilo použít ty správné Pokémony a šlo to samo.“
Sarukaz: „Musím uznat, lepšíš se.“
Ryugon: „Já byl vždycky dobrej! To bys měl už konečně uznat.“
Sarukaz: „Jo, to určitě. A co Koga, dal ti zabrat?“
Ryugon: „Ani ne. Pokud jde o boj s Koffingem, Mukem a nebo Weezingem, tam nebylo o čem debatovat. Prostě oheň vše jistí.“
Sarukaz: „Ani já neměl sebemenší problém.“
Ryugon: „Tak co, jdeme dál?“
Sarukaz: „Takže Safari vyšlo?“
Ryugon: „Nevyšlo, ale můžu si sem přeci jen vždycky zaletět.“
 
Vydali se tedy jižně pryč z Fuchsie. Tam se před nimi otevřelo moře.
 
Ryugon: „Vypadá to, že to asi vezmeme po vodě.“
 
Sarukaz se však netvářil moc nadšeně.
 
Sarukaz: „No… právě…“
Ryugon: „Je, ty zase naděláš.“
Sarukaz: „Já jen, že na takové velké otevřené vodě jsem ještě nebyl. Mám z toho docela respekt.“
 
Ryugon jen povzdechl a povolal Laprase.
 
Ryugon: „No tak sedej?“
Sarukaz: „Cože?“
Ryugon: „Když se bojíš, pluj se mnou. Kdybys náhodou přepadl, aspoň tě rychleji vylovím, než kdybys ode mě byl desítky metrů.“
 
Sarukaz tedy nejistě nasedl za Ryugona na Laprase a již se odrazili od břehu.
 
Ryugon: „Ahoy!“
 
Zvolal Ryugon, když konečně vypluli. Pluli směrem kupředu. Okolo byly bóje, které ohraničovaly a ukazovaly cestu.
 
Ryugon: „To je nádhera, co, Sarukazi? Podívej, těch Tentacoolů!“
 
Ukazoval na vodu, kde byli kousek pod povrchem vidět vodní Pokémoni.
 
Sarukaz: „No, snad.“
 
Dodal nejistě Sarukaz, který měl stále trochu strach. Jak tak pluli, kolem se to už hemžilo lidmi.
 
Ryugon: „Vidíš je? Jsou úplně v pohodě, na rozdíl od tebe.“
Sarukaz: „Jo, jenže na rozdíl ode mě…“
 
Chtěl něco Sarukaz říct, když tu k nim připlula nějaká dívka.
 
Dívka: „Stát!“
Ryugon: „Hej, co je?“
Dívka: „Jste trenéři?“
Ryugon: „No... ano!“
Dívka: „Tak si musíme dát zápas?“
Ryugon: „Teď a tady?“
Dívka: „Ano, teď a tu!“
Ryugon: „Líbí se mi tvůj přístup! Tak pojďme!“
 
Sarukaz protočil oči a Ryugon si připravil Pokéball. Dívka mezitím sáhla do vody a vytáhla taky Pokéball.
 
Sarukaz: „Viděl jsi to?“
Ryugon: „Co jako?“
Sarukaz: „No odkud ho vytáhla? Vždyť má na sobě jenom plavky.“
Ryugon: „Člověče, pravda!“
Dívka: „Tak, co bude?“
 
Pobízela je už netrpělivá dívka. Již se nezdržovali a dali se do zápasu. Takto po cestě potkali ještě několik trenérů. Jednou to byl zdatný plavec, jednou dvojice, ale nikdy větší problém.
 
Ryugon: „To je zase peněz…“
 
Projížděl si Ryugon nastřádané bankovky.
 
Sarukaz: „Řekni mi, co s tím chceš dělat?“
Ryugon: „Za něco taky musím jíst, ne?“
 
Tu se před nimi ale objevily bóje.
 
Sarukaz: „Ah, vypadá to, že budeme zatáčet.“
Ryugon: „Tak jo!“
 
Ruygon pobídl Laprase, aby zabočil, kdy to byla dost ostrá zatáčka, že Sarukaz málem spadl. Takto pak pluli dále, než se před nimi objevil ostrov.
 
Ryugon: „Asi budeme brzy v cíli!“
Sarukaz: „No nevím. Co jsem se dozvěděl, měla by tam být jeskyně.“
Ryugon: „Jeskyně? To vypadá zase na bloudění.“
 
Poškrábal se Ryugon na hlavě. Opravdu, co dopluli na břeh a chvíli šli po pláži, skončili u vstupu do jeskyně.
 
Ryugon: „No, co se dá dělat. Doufejme, že nás to někam dovede.“
Sarukaz: „Mělo by. Teoreticky.“
 
Vešli dovnitř a stanuli v prosvětlené jeskyni pokryté ledem.
 
Ryugon: „Snad tu aspoň budou nějací Pokémoni k chycení.“
 
Procházeli jeskyní a již kolikrát kolem proběhl Psyduck. Slezli po žebříku, chvíli šli a před nimi se objevil Seel.
 
Sarukaz: „Seel! Ten je nádhernej!“
Ryugon: „Nádhernej bude leda tak v mém Pokéballu!“
 
Ryugon nelenil a chytil si jej. Po chvíli potkali i Golducka a dokonce Dewgonga. Ryugon si je nadšeně oba dva chytil, zatímco Sarukaz zůstal při zemi a vystačil si se Seelem. Bloudili takto jeskyní už nějakou chvíli.
 
Ryugon: „Hele, tady jsme už přece byli.“
 
Podotknul Ryugon, když si všiml, že se objevili tam, kde před chvíli prošli, akorát vyšli na druhé straně.
 
Sarukaz: „Co zkusit tamten žebřík?“
 
Ukázal Sarukaz na žebřík a šplhali tedy po něm nahoru. Vylezli konečně tam, kde předtím ještě nebyli. Prošli mezi stěnami a před nimi se objevily jak balvany, tak i dvě velké díry v zemi. Ryugon tam nahlédl a viděl, že jimi protéká voda.
 
Ryugon: „To bude určitě nějaký tunel!“
 
Řekl Ryugon, když viděl, že voda teče kamsi dolů po příkré stěne.
 
Ryugon: „Vidím to jen na jedno. Sarukazi, hop do díry!“
 
Pobízel Sarukaze.
 
Sarukaz: „Si skoč sám!“
Ryugon: „Když jinak nedáš.“
 
Ryugon povolal Laprase.
 
Sarukaz: „Blázníš? Co když to někde končí?!“
Ryugon: „Ale to se nedozvíš, když to nezkusíš!“
 
Nenechal se dál Ryugon brzdit a na Laprasovi skočil do díry. Ozývalo se jen Ryugonovo juchání a pak šplouchnutí.
 
Ryugon: „Hej, Sarukazi, je to v pohodě!“
 
Volal Ryugon z díry. Sarukaz chvíli váhal, ale pak tedy povolal Dragonaira a skočil tam taky. Jen, co je proud nabral, už sjížděli s Dragonairem příkrou vodní skluzavku. Sarukaz řval, ale ne nadšením, ale zděšením. Bylo to jako tobogán a nebralo to konce. Nakonec ale vyjeli na vodě a proud je táhl ke břehu.
 
Ryugon: „To byla paráda, co, Sarukazi?“
 
Skákal nadšeně Ryugon na břehu.
 
Sarukaz: „Blázníš? Vždyť víš, že neumím plavat. Mohl jsem se utopit!“
Ryugon: „Ale houby! Byla to paráda.“
 
Sarukaz vystoupil na břeh a ještě se vydýchával z té hrůzy.
 
Ryugon: „Navíc, kdes vzal Dragonaira?“
Sarukaz: „Ti říkám, trénink.“
 
Ryugon pak ale pohlédl před sebe, kde byl za kouskem vody ostrůvek a tam seděl nějaký Pokémon.
 
Ryugon: „Hej, co to je?“
 
Ukázal Ryugon tím směrem. Sarukaz se ohlédl.
 
Sarukaz: „To vypadá… jako Articuno!“
Ryugon: „Cože? Tak tam musím jít!“
 
Ryugon běžel k žebříku, který vedl nahoru, tedy tam, kde byly ty díry.
 
Ryugon: „Ty nejdeš?“
Sarukaz: „Ne, díky. Jednou mi to stačilo.“
Ryugon: „Fajn, tvoje chyba!“
 
Sarukaz tedy zůstal na místě a čekal. Ryugon ještě u žebříku našel na zemi Ultraball.
 
Ryugon: „Hmm? To se hodí! By mě zajímalo, kdo to tu potratil. Asi nějakej loser.“
 
Zasmál se, strčil Ultraball do batohu a šplhal po žebříku nahoru. Po chvíli se znova ozvalo z díry nadšené řvaní. To už Ryugon vyjel s Laprasem a snažili se zabočit směrem k Articunovi, ale proud byl silnější a přitáhl je zpět ke břehu k Sarukazovi.
 
Ryugon: „Oú, to byla jízda! Ale vypadá to, že se přes ten proud nedostaneme.“
 
Pohlédl na zdroj proudu a najednou mu hlavou blýskla myšlenka.
 
Ryugon: „Pojď! Možná jsem na to přišel.“
 
Běžel Ryugon k žebříku. Sarukazovi se sice nechtělo, ale běžel za ním. Byli zpět u děr.
 
Sarukaz: „Co chceš dělat?“
Ryugon: „Vidíš ty balvany?“
Sarukaz: „No a co s nimi?“
Ryugon: „V tomu bude ten háček! Sleduj!“
 
Ryugon povolal Snorlaxe.
 
Sarukaz: „Kdes vzal Snorlaxe?“
Ryugon: „Vidíš, ani jsem se nepochlubil. Chytil jsem jej na východní stezce od Fuschie. Ale o to nejde.“
 
Ryugon k Snorlaxovi přiložil přístroj a nahrál mu tak schopnost odtlačit těžké balvany.
 
Ryugon: „Ty balvany tu nejsou nadarmo. Je třeba je využít k zacpání proudu.“
 
Pak už jen Snorlaxe učeně navigoval, kam má tlačit. Sarukaz jen pozoroval a přikyvoval hlavou, že tohle by jej nenapadlo. Snorlax takto postupně do obou děr vhodil balvany a ty se kutálely dolů.
 
Ryugon: „Tak, to by mělo zabrat!“
 
Ryugon povolal Laprase a chystal se jít do díry.
 
Ryugon: „Tak co je, Sarukazi? Pojď, ne?“
Sarukaz: „No, máš pravdu, když už jsme tu, byla by škoda toho nevyužít a nevidět tak vzácného Pokémona.“
 
Ryugon se jen souhlasně usmál a už sjížděl skluzavku a chvíli po něm i Sarukaz. Balvany nakonec proud ucpaly a tak je to už neodnášelo zpět ke břehu. Dopluli tak až k ostrůvku, kde spal legendární Pokémon, Articuno.
 
Sarukaz: „Je to opravdu on! Tohle se jen tak nevidí.“
Ryugon: „To ne. A proto je potřeba toho využít!“
 
Ryugon vytáhl Pokéball.
 
Sarukaz: „Co to děláš?“
Ryugon: „Co by? Jdu si jej chytit!“
Sarukaz: „Blázníš? Je to legenda, ty by se neměly chytat!“
Ryugon: „A víš to? To je mi u mého legendárního zadku! Jednou všechny chytit mám a co je tam to důležité slovo? No ano, všichni. A bez jednoho to už nejsou všichni, ale většina.“
Sarukaz: „Fajn, jak myslíš. Chci tě teda vidět.“
 
Ryugon šel pomalu ke spícímu Articunovi.
 
Ryugon: „Ukážu Sarukazovi, že je to jenom další Pokémon. Jakápak legenda?“
 
Zvolil si potichu Glooma a dal mu povel k útoku. Articuno tak byl vzbuzen nepříjemně a taky dle toho vyváděl.
 
Sarukaz: „Tomu se říká léčení si svých komplexů.“
 
Chytil se Sarukaz za hlavu. Ryugon už však válčil s Articunem. Chvíli jej trýznil Gloomem a Articuno poletoval na všechny strany. Párkrát zaútočil a na Glooma tak ledový paprsek zabíral, ale Ryugon byl už připraven. Vytáhl Greatball, co prve našel a mrštil jej po něm.
 
Ryugon: „Tak, jen tam zůstaň!“
 
Již si byl jist, že je Articuno chycen. Ten ale Ultraball rozerval a byl venku.
 
Sarukaz: „Vidíš?“
Ryugon: „Ale ne! To byl můj jediný Ultraball!“
Sarukaz: „Co jsem říkal.“
 
Ryugon se však nevzdával.
 
Ryugon: „Zkusíme tedy štěstí.“
 
Vytáhl z tašky Pokéball.
 
Sarukaz: „Blázníš? Takhle ho nechytíš!“
Ryugon: „Možná ne, ale za zkoušku to stojí.“
 
Poručil Gloomovi, aby zaútočil spícím pylem a sotva Articuno lehnul, mrštil po něm Pokéball. Nečekal ale výsledek. Smiřoval se s tím, že tady možná nebude šance. O to se pak víc divil, když se Pokéball ve škubání zastavil a Articuno byl tím pádem chycen.
Ryugon stál šokován a taktéž i Sarukaz.
 
Sarukaz: „Ty jsi… týpek!“
Ryugon: „Já to dokázal! Nezklamala moje úžasnost.“
 
Došel si pro Pokéball s chyceným Articunem.
 
Ryugon: „Největší úspěch mé cesty!“
Sarukaz: „Ale stejně. Je to legenda, bylo nesprávné ho chytat.“
Ryugon: „Kušuj! Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Navíc, je pod ochranou? Není. Tak co má být?“
 
Sarukaz tedy jen pokrčil rameny. Jak tak koukali, vodní cesta vedla ještě dál a na konci té říčky byl ostrov s žebříkem.
 
Ryugon: „To by mohl být východ.“
 
Dopluli tedy tam a když takhle vyšplhali řadu žebříků, stanuli před východem.
 
Sarukaz: „Doufej, že nás to nevyvedlo zpět na začátek.“
Ryugon: „Věřím, že ne.“
 
Vešli do toho oslňujícího světla jdoucího z otvoru ve stěně.
Přivedlo je to tedy opravdu k tomu správnému východu na druhé straně ledové jeskyně. Už jen nasedli na Laprase a pluli kupředu, kde je čeká již Růžový ostrov a na něm zápas o další odznak. Jaké dobrodružství je ještě na této cestě, která se pomalu blíží ke svému konci, čeká?