×

Novinky

Pokémon GO

Anime Titulky

Hry

Web

Kategorie: Povídky od Ryuuheie

13 - Tajemná budova

Naši hrdinové jsou zase o kus blíže konci své cesty. Nyní jim zbývá se utkat na předposledním stadionu, který se nachází na Růžovém ostrově, kam právě dorazili. Jenže jakou zkouškou budou muset projít tentokrát?

Po minulé návštěvě ledové jeskyně a Ryugonově chycení si legendárního Pokémona Articuna, naši hrdinové úspěšně připlouvají na Růžový ostrov. A zde je čeká nejen zápas o předposlední odznak…
 
Ryugon se Sarukazem již dopuli ke břehu.
 
Ryugon: „Takže Růžový ostrov? Hmmm.“
Sarukaz: „Naše poslední destinace.“
Ryugon: „Je to teda pravda? Dál už nikam cesta nevede?“
Sarukaz: „Bohužel, jediná další cesta, která zbývá nás přivede zpátky domů.“
Ryugon: „To je pech! Ale tak což, ještě si to tu užijeme!“
 
Šli směrem ke stadionu, když se cestou zastavili u laboratoře.
 
Ryugon: „Tohle je nějaká výzkumná laboratoř, ne?“
Sarukaz: „Vypadá to tak. Což mi připomíná…“
 
Sarukaz se vydal do dveří.
 
Ryugon: „Tak… fajn? Jdeme.“
 
Ryugon nic nenamítal a vešli dovnitř.
 
Ryugon: „Co tě sem vůbec tak žene?“
Sarukaz: „Něco jsem našel, možná se jedná o fosílie, tak je šance, jak to ověřit.“
Ryugon: „Fosílie?“
 
To už ale došli k jednomu z vědátorů.
 
Vědátor: „Zdravím, co vás sem přivádí?“
Sarukaz: „Dobrý den, já jen, vy se zde zabýváte zkoumáním fosílií, že ano?“
Vědátor: „Ano, zabýváme.“
Sarukaz: „Něco bych tu měl, ale nejsem si úplně jistý.“
 
Sarukaz začal hledat v batohu.
 
Ryugon: „Hej, můžeš být přesnější?“
 
Tu ale Sarukaz vytáhl dva kameny, na kterých byly nějaké ornamenty.
 
Vědátor: „Pane bože! To jsou opravdové fosílie!“
 
Žasnul vědátor.
 
Ryugon: „Cože?! Kdes to vzal?“
Sarukaz: „V Měsíční hoře. Když jsem tě hledal, narazil jsem na ně úplnou náhodou.“
Ryugon: „A, sakra! Že já hledal hned východ…“
Sarukaz: „No, že jsi můj kamarád… Vyber si!“
 
Sarukaz dal Ryugonovi na výběr ze dvou fosílií.
Ryugon: „Ha? Vážně? Díky! Máš to u mě!“
 
Ryugon si vzal tu s jakousi spirálou a měli tedy každý svoji.
 
Vědátor: „Můžu je pro vás oživit, jestli chcete.“
Ryugon: „To jde?“
Vědátor: „Samozřejmě, naše přístroje to umožňují.“
 
Již se nezdržovali a předali fosílie vědátorovi. Ten je umístil do jakéhosi přístroje a chvíli čekali. Najednou se přístroj zachvěl a po chvíli z něj vypadly dva Pokébally. Vědátor je vzal a předal je Ryugonovi a Sarukazovi.
 
Vědátor: „Opravdu impozantní! Získali jste Omanyta a Aerodactyla.“
Ryugon: „Paráda!“
 
Zaradoval se Ryugon. Již jen poděkovali a s pořízenou vyšli z laboratoře.
 
Ryugon: „Kdo by to řekl? Sotva jsme připluli a už máme další Pokémony do sbírky!“
Sarukaz: „Nezapomínej, že nebýt mě…“
Ryugon: „Jo, jo! Nekaž mi radost!“
 
Ještě se stavili v Pokécentru a pak už jim nic nebránilo se vydat rovnou ke stadionu.
 
Ryugon: „Tak, je to tady! Poslední stadion!“
 
Chtěl vejít do dveří, ale když vzal za kliku, bylo zamčeno.
 
Ryugon: „Co to?“
 
Lomcoval s ní všelijak, ale dveře se neotvíraly.
 
Ryugon: „Podvod! Jak to, že je zamčeno?“
 
Ustoupil od dveří a chystal se povolat Snorlaxe.
 
Ryugon: „Když to nejde po dobrém…“
Sarukaz: „Počkej!“
 
Zastavil jej Sarukaz.
 
Sarukaz: „Vidíš?“
 
Ukázal na klíčovou dírku pod klikou.
 
Ryugon: „No a?“
Sarukaz: „Snad sis všiml, že žádný stadion zatím neměl klíčovou dírku, ne?“
Ryugon: „Hmm, když o tom přemýšlím. Nevšiml.“
Sarukaz: „Já si to myslel. Každopádně, asi bude potřeba najít klíč.“
Ryugon: „Ale kde ho máme najít?“
Sarukaz: „To netuším…“
Byli opět v koncích a chystali se o tom argumentovat, když tu k nim přistoupil nějaký dědek.
 
Dědek: „Takže vy jste trenéři?“
Ryugon: „No, ano. Jenže se nemůžeme dostat na stadion! Nevíte, jestli náhodou trenér někam neodjel?“
Dědek: „Kdo ví… Možná. Každopádně bych vám doporučoval zabít čas v Pokémoní vile. Třeba tam na něco přijdete.“
 
Dědek zase odcházel a Ryugon se Sarukazem nechápali.
 
Sarukaz: „V Pokémoní vile?“
 
Pohlédli na velký dům opodál.
 
Ryugon: „Co naděláme? Tak holt dědka poslechneme.“
Sarukaz: „Jo, kdybych to ale řekl já, tak bychom nešli.“
Ryugon: „Samozřejmě, že ne.“
 
Ryugon se vydal směrem k vile a Sarukaz jen pokrčil rameny. Pomalu otevřeli dveře a nakoukli dovnitř. Před nimi se otevřel interiér velké budovy, nikdo nikde.
 
Ryugon: „Asi je to tu přístupný všem.“
 
Vešel již na jistotu Ryugon a Sarukaz jej následoval.
 
Ryugon: „Zabít čas. Jak zabít čas v takové staré barabizně?“
 
Tu se před Ryugonem objevil Koffing. A za Sarukazem zase Mug.
 
Ryugon: „Beru zpátky! Tohle vypadá na zábavu!“
 
Chvíli tam tak trávili chytáním Pokémonů, které ještě neměli. Když už měli pochytáno vše, co se v přízemí nacházelo, vydali se směrem ke schodům. Tam ale narazili na železná bytelná vrata.
 
Sarukaz: „Vypadá to, že dál to nevede.“
Ryugon: „Ale jak to? Možná, že je to tu uzavřený.“
 
Ryugon se rozhlédl a jediné, co viděl, byly podivné sochy všude kolem.
 
Sarukaz: „Myslím, že dál cesta asi nebude.“
Ryugon: „To je blbý…“
 
Řekl Ryugon a opřel se o jednu ze soch. Jak se ale o ni opíral, jakoby trochu zajela. Kolem se to rozechvělo a železná vrata blokující schodiště se otevřela.
Ryugon překvapeně pohlédl na sochu, které svítily oči.
 
Ryugon: „Skryté tlačítko?“
 
Přemýšlel a Sarukaz jen překvapeně koukal.
Vyšli tedy do prvního poschodí a tam procházeli chodbami.
 
Ryugon: „Vede to dál, ale co teď?“
 
Tápal Ryugon, když tu před ně přiběhl nějaký člověk s pytlem přehozeným přes rameno.
 
???: „Ha!“
 
Hejknul na ně a Sarukaz trochu ucukl.
 
Ryugon: „Co vy jste zač?“
???: „Co myslíte?“
Sarukaz: „Ryugone, to vypadá na zloděje.“
???: „Ha há! Správně! Jsem zloděj!“
Ryugon: „Tak na okradení nás rychle zapomeňte!“
 
Vytasil Ryugon ihned Pokéball a Sarukaz jej následoval.
 
Zloděj: „Ale kdepak! Já už mám nakradeno. I když, souboj by neuškodil.“
Ryugon: „Fajn! Sarukazi, nech to na mně.“
 
Ryugon se zlodějem stanuli proti sobě a Sarukaz jen přihlížel. Zloděj očividně používal Pokémony, které si chytil v budově, mezi kterými byl i Growlithe. Nicméně Ryugon neměl problém jej porazit.
 
Zloděj: „No, prohrál jsem, ale nic vám nedám!“
 
Řekl zloděj po prohře a proběhl mezi nimi.
 
Ryugon: „Což, hlavně, že jsme si dali souboj.“
Sarukaz: „Ach, ten Growlithe byl tak krásný! Teoreticky by tu někde měl být.“
 
Nezdržovali se a šli dál a opravdu, brzy proti nim vyběhl Growlithe, zastavil se kousek před nimi a vrčel.
 
Sarukaz: „Jo, je tady!“
 
Řekl nadšeně Sarukaz, ale Ryugon už tasil Pokéball.
 
Ryugon: „Jo a chytím si jej, než bys napočítal do Arcanina!“
 
Sarukaz jen otráveně vydechl a nechal Ryugona, ať si jej tedy chytí.
 
Sarukaz: „Taky ses mohl zeptat, jestli si ho nechci chytit.“
 
Říkal nafoukle poté, co měl Ryugon chyceno.
 
Ryugon: „No jo, promiň, já byl v bojové náladě.“
Sarukaz: „Tak dalšího mi snad ale necháš, ne?“
Ryugon: „Jistě. Co bych dělal se dvěma Growlithama?“
Jak to ale dořekl, najednou se pod ním podlomila dřevěná podlaha a on padal dírou dolů. Sarukaz se zlekl a uskočil, nicméně Ryugon byl pryč.
 
Sarukaz: „Hej, Ryugone! Jsi v pohodě?!“
 
Volal do díry, ve které nebylo nic vidět.
 
Ryugon: „Ale… houby v pohodě! Jen je tu ohavná špína.“
 
Ozval ose po chvíli z díry.
 
Sarukaz: „Snad ses nepřelámal?!“
Ryugon: „Ale ne…“
 
Ryugon mezitím ležel na hromadě matrací a ve výšce nad sebou viděl jen otvor a v něm Sarukaze.
 
Ryugon: „Nebýt tu ty matrace, možná bych byl. Takhle se nic nestalo.“
Sarukaz: „Jo, to je fajn! Je tam někde východ?“
 
Ryugon se rozhlédl a viděl, že z místnosti, kam spadl, vede nějaká chodba.
 
Ryugon: „Jo, něco tu je. Zkus najít cestu někde shora. Já se kouknu, kam vede chodba.“
 
Přestali již po sobě volat a Sarukaz se tedy vydal dál chodbou, aby našel nějakou cestu. Ryugon se mezitím zvedl, oprášil a vydal se tmavou chodbou.
 
Ryugon: „Tohle je fakt paráda. Nevím, kde jsem a kam jdu. Ale co? Aspoň, že se tu něco děje. Stejně, měli by tu barabiznu trochu upravit, člověk se tu jednou zabije.“
 
Tu před sebou uviděl světlo. Bylo na konci tunelu.
 
Ryugon: „Fajn. Teď jen doufám, že jsem pořád naživu.“
 
Řekl si ironicky a vešel do toho světla. Chvíli se rozkoukával, aby pak viděl, že došel až do nějakého osvětleného suterénu.
 
Ryugon: „Co to sakra je? Takovej starej barák a má super moderní suterén?“
 
Kroutil hlavou, ale šel chodbou dál. Tam najednou narazil na ocelové dveře.
 
Ryugon: „Už zase?“
 
Naštěstí hned vedle nich byl spínač, po jehož stisknutí se otevřely. Šel takto chodbou dál, zabočil a před sebou zase viděl jedny dveře. Chtěl je otevřít, ale na stěnách žádný spínač nebyl.
 
Ryugon: „Ha? To je nějaký divný.“
 
Pak pohlédl doleva a jelikož tam chodba vedla dál, rozhodl se to risknout.
Jak tak šel, najednou před sebou uviděl podivné stvoření. Celé růžové a vypadalo to spíš jako podivná hmota. Zastavilo se to a koukalo to na něj.
 
Ryugon: „Co to je? Počkat… vždyť to je… Ditto!“
 
Vzpomněl si Ryugon, že kdysi o tomto Pokémonovi četl.
 
Ryugon: „A pokud se nemýlím…“
 
Připravil Pokéball a mrštil jej o zem. Z něj vyskočil Charizard. Ditto neváhal a ve chvíli se transformoval taky v Charizarda.
 
Ryugon: „Umění transformace! Ha há! Teď si připadám stejně intošsky, jako Sarukaz.“
 
Ušklíbl se Ryugon a dal se s transformovaným Dittem do boje s tím, že si ho musí chytit. Po chvíli se mu to povedlo a již kráčel s novým Pokémonem dále chodbou. Došel až do místnosti, kde byl spínač. Stiskl jej a slyšel, jak se opodál něco otevřelo. Vrátil se tedy zpět a dveře, které byly předtím zavřené, byly nyní otevřené. Ryugon s jen lehkým pousmáním vstoupil dovnitř a v místnosti našel na zemi ležet klíč.
 
Ryugon: „To musí být ono! Hračka.“
 
Sebral klíč a vydal se pryč z místnosti a zpět chodbou tam, kudy do suterénu přišel. Jenže narazil na zavřené ocelové dveře, které byly předtím otevřené.
 
Ryugon: „Co je zase tohle?“
 
Nechápal. Pak se ale praštil do hlavy. Vrátil se tedy do místnosti se spínačem, stiskl jej a vydal se zpátky.
 
Ryugon: „Ještě, aby moje geniální mysl zklamala.“
 
Sebejistě se vydal pryč, ačkoliv se zase musel zastavit, protože z té místnosti předtím přeci východ nevedl. Už by byl v koncích, ale všiml si, že je vedle vchodu do oné místnosti ještě jiná chodba. Tou prošel až ke schodům, které ho vyvedly zpět do prvního patra.
 
Ryugon: „No, máme to. Už mám těch bludišť dost.“
 
Procházel pak chodbami a hledal Sarukaze.
 
Ryugon: „Hej, Sarukazi!“
 
Volal po něm, ale neozýval se. Až se konečně ozval zpoza jedněch ocelových dveří.
 
Sarukaz: „Ryugone, jsi to ty?“
Ryugon: „No jsem to já, kdo jinej?“
Sarukaz: „Jsem tu uvězněnej.“
 
Ryugon stiskl tedy tlačítko vedle dveří, které se otevřely.
 
Sarukaz: „Tak jsem hledal nějakej vchod do nižšího patra, ale najednou se zavřely dveře a byl konec, už jsem se nedostal ven.“
 
Ryugon se jen poškrábal na hlavě a pousmíval se, protože mu bylo jasné, že to způsobil on.
 
Ryugon: „Což, já se dostal kamsi do suterénu. A hádej, co mám!“
 
Ryugon vytáhl klíč, který tam našel.
 
Sarukaz: „Dobrá práce! To bude asi ten klíč ke stadionu.“
Ryugon: „Evidentně. Co by tu jinak dělal jen tak pohozenej klíč? Dědek měl pravdu.“
 
Oba se vydali již ven z budovy a nic jim nebránilo již vstoupit do stadionu. Pohlédli na sebe a Ryugon strčil klíč do dveří. Cvaklo to a dveře se otevřely. Před nimi se taktéž otevřel stadion Růžového ostrova a v první místnosti již čekal i první trenér.
Postupně se takto probojovávali. Protože to byl stadion ohnivých Pokémonů, stačilo vědět, co proti nim použít. Ryugon i Sarukaz se brzy probojovali až k samotnému Blainovi.
 
Ryugon: „Cože?! To vy jste Blaine?“
 
Divil se Ryugon, když v Blainovi poznal toho dědka z prve.
 
Blaine: „Ano, to jsem já. Vítejte na mém stadionu. Vidím, že jste prošli mojí zkouškou a nyní jste připraveni se se mnou utkat.“
Ryugon: „To si pište, že jsme!“
Blaine: „Tak, kdo první?“
 
Ryugon se Sarukazem se na sebe podívali a Sarukaz jen kývnul.
 
Sarukaz: „Tak běž první. Minule jsem tě předběhl, teď tě chci vidět konečně bojovat pořádně.“
 
Ryugon šel tedy jako první. Proti Blainovi si zvolil Laprase, kterého do té doby používal ve všech zápasech na tomto stadionu. Měl výhodu, ačkoliv jeho Lapras nebyl úplně silný. Sarukaz vše ale pozoroval s vážným výrazem. Očividně nebyl úplně spokojen.
Ryugon se i po menším drhnutí ke konci vybojoval až k odznaku.
 
Blaine: „Gratuluji, sopkový odznak je tvůj!“
 
Předal Blaine Ryugonovi odznak a ten jen radostně přistoupil k Sarukazovi.
 
Ryugon: „Tak, co říkáš? Lapras si to pěkně dal, co? Jedna rána a bylo to!“
 
Sarukaz se však tvářil vážně.
 
Sarukaz: „Však tě chci vidět u Elity. Tam to tak jednoduché nebude, s tím počítej.“
 
Dořekl a šel se připravit k zápasu zase on.
 
Ryugon: „Tse, neumí uznat mistra.“
Vyplázl po něm Ryugon jazyk a už jen čekal, až taky dobojuje. Ani Sarukazovi nečinil Blaine žádný problém a tak si brzy ze zápasu hrdě odnášel i svůj sopkový odznak.
 
Ryugon: „Však co jsi udělal jinak, že máš sám řeči?“
Sarukaz: „Rozdíl je ten, na jaké úrovni jsou naši Pokémoni. Tvůj Lapras, kdyby neměl typovou výhodu, nedal by to nikdy se svým levelem.“
Ryugon: „Víš co? To si říkej jiným. Já se chystám Elitu vyhrát a basta.“
 
Již se o tom nedohadovali a vycházeli pomalu ze stadionu.
 
Ryugon: „Takže to máme celkem 7 odznaků! No, myslím, že naše cesta se chýlí ke konci.“
Sarukaz: „Jo, jenom ještě…“
 
Chtěl něco Sarukaz říct, ale jak už byli před stadionem, někdo je zastavil.
 
???: „A, to je mi náhoda!“
 
Oba pohlédli na toho člověka před nimi a poznávali starého známého.
 
Ryugon+Sarukaz: „Bill?!“
Bill: „Ano, to jsem já. Vidím, že si mě dobře pamatujete.“
 
Byl to Bill. Tvůrce úložného systému pro Pokémony a taktéž i ten, kterého na počátku své cesty zachránili, když se omylem proměnil v Pokémona a nemohl se sám vrátit do původní podoby.
 
Ryugon: „Co tu děláte?“
Bill: „Zrovna jsem se chystal k odjezdu, ale když už jsem na vás narazil, mám pro vás jedinečnou nabídku. Tedy, pokud nespěcháte a můžete se chvíli zdržet.“
Ryugon: „Chvíli zdržet? Inu, proč ne? Já, ani Sarukaz, nikam nespěcháme. Že, Sarukazi?“
 
Sarukaz jen přikývl.
 
Bill: „Výborně! Tak mě následujte.“
 
Ryugon se Sarukazem se tedy vydali za Billem.
 
Jakou že to má pro ně Bill nabídku? Znamená to, že dobrodružství našich hrdinů jen tak rychle neskončí? To vše se dozvíte příště!
 


Vydáno: 10.3.2014 9:30 | 
Přečteno: 1677x | 
Autor: Ryuuhei

Komentáře rss

Přidat komentář >

Nebyly přidány žádné komentáře.