Naši hrdinové Kasai a Kazuma se seznámili se zajímavým mladým trenérem hmyzích Pokémonů, Danem. Společně se vydali Chromovým lesem do Cínového města. Cestou jim Dave vyprávěl svojí minulost a byl celý nervózní, zda se bude moct zaregistrovat do Indigové ligy.
Trenéři dorazili do Cínového města pořádně hladoví. Bylo 5 hodin a teprve ve městě si kamarádi uvědomili, jak ztratili čas zápasením. Dave naléhal, aby už zavolali profesoru Oakovi, ale vyčerpaní kluci se nejdřív utíkali najíst. Stejně jako v Chromovém městě a jeho pokémonském středisku, i v Cínovém městě měli oběd velice levný. Kazuma sice už byl celý rozpálený na boj na místním stadiónu, ale to nevěděl, co ho čeká.
Nejdřív tedy všichni 3 trenéři společně poobědvali, a pak se rozhodl Kazuma zkusit zavolat Oakovi. Oak sice zrovna telefon zvednout nemohl, ale zvedl ho jeho asistent.
„Zdravím tě, Kazumo, jak se máš?“
„Hezký den, mám se dobře, děkuji za optání, ehm, nemohl bych mluvit s profesorem Oakem?“
„Promiň, ale má teď nějakou důležitou práci, má ti pak zavolat nebo mu mám něco vzkázat?“
„Chci se s ním poradit, třeba mi pomůžete.“
„Pokud to bude v mé moci, povídej, Kazumo.“
„V Chromovém lese jsem poznal nadějného trenéra. Jmenuje se Dave. Chtěl by se přihlásit ještě do letošního ročníku šampionátu v Indigové nížině, bude to možné?“
„Ale samozřejmě. Profesor Oak má ještě plno pokédexů a zaregistrovat se lze v pokémonském středisku do konce měsíce. Pak už musí nasbírat odznaky a je to na něm.“
„Děkuji moc. Pozdravujte profesora Oaka.“
Rozloučil se Kazuma a šel s radostnou zprávou za Danem. Nejdřív přemýšlel, jak by si z Dana udělal srandu a zalhal mu, ale už při pomyšlení na to se chtěl smát, takže raději od zákeřného nápadu upustil. Dane byl mile překvapený a přiznal, že mu spadl velký kámen ze srdce. Nicméně věděl, že cesta přes les by trvala do večera. Rozhodl se tedy přenocovat v Cínovém městě a za profesorem Oakem vyrazit až druhý den ráno. Mezi tím se Kazuma s Kasaiem rozhodli najít stadion.
„Prima. Tak tohle je to slavné Cínové město. Zde bude i muzeum.“ radoval se Kazuma
„Muzeum?“ divil se Kasai.
„Jo, muzeum. Miluji vyhynulé Pokémony. Musíme se tam podívat!“
„Vždyť už v Cínovém městě dávno jsme, až teď se raduješ?“
„Velký mistr Saruwatari Kazuma byl hladový a musel doplnit síly.“
„Ty si nějak věříš. V lese nás oba porazil Dane, není dobrý nápad jít na stadion. Musíme trénovat. Vrátíme se do Chromového lesa.“
To neměl Kasai říkat. Kazumu to srazilo. Uznal, že má jeho kamarád pravdu, ale že mu nedopřeje chvilku slávy.
„Já ti nedopřeju chvilku slávy? Fajn, tak si na ten stadion běž. Já jdu trénovat.“
Trenéři se vydali do Chromového lesa trénovat. Po obědu měli energie dost.Kazuma si vzpomněl, že si nechytil Pikachu. Kvůli tomu zápasení a pak rozhovoru s Davem na to dočista zapomněl. Kasai ho samozřejmě měl. Oba trenéři s tréninkem skončili po setmění. Kazuma však začínal mít problémy s Bulbasaurem. Pokoj měl společný s Davem a samozřejmě s Kasaiem, ale nechtěl o problému před Davem mluvit.
Ráno se vzbudil Kazuma dřív než Dave, ale ten už v pokoji nebyl. Nechal na posteli vzkaz.
„Děkuji vám přátelé za pomoc. Nejste takoví srábci, za jaké jsem vás před tím měl. Jen pořádně trénujte. Trenéři stadiónů jsou mnohem mocnější než já. Doufám, že se potkáme v lize, protože já ty odznaky získám. Hodně štěstí.“
„Hm, nakonec ten týpek nebude až tak hrozný.“ pomyslel si Kazuma.
Bylo 10 hodin a rozhodl se, že zajde dolů pro snídani. Nebyl si jistý, zda Kasai bude chtít jíst, tak vzal snídani jen pro sebe. Najedl se v posteli a ustlal si, oblékl se, no jako kdyby chtěl z města odejít. Protože se mu nechtělo čekat další hodinu a Kasai stále spal, probudil ho.
„Héj, vstávej.“
„Chcípni už, chci spát.“
„A na stadion jít nechceš?“
Kasai sice stále nadával, ale vstal. Samozřejmě opět nejedl, ale zase byli kamarádi dřív připraveni opustit středisko.
Stadion Cínového města byl na západě města, kousek od městského muzea. Bylo to jediné muzeum v Kantu. Kazuma do něj moc chtěl jít, ale neměl příležitost. Rozhodl se, že tam půjde po zápase. Stadion města byla velká budova ve tvaru kvádru. Měla světle hnědé stěny a béžovou rovnou střechu. Nad vstupními dveřmi byl Poké Ball a otvíraly se čidlem.
Když do něj Kasai s Kazumou vešli, uviděli vstupní místnost vyzdobenou obrázky kamenných Pokémonů a rostlinami a za stolem seděl brýlatý chlápek. Přestal si číst noviny a promluvil na chlapce.
„Co chcete?“
„Dobrý den, rád bych zde bojoval o odznak.“ řekl Kazuma.
„Já taky!“ přitakal Kasai.
„Pokédex!“
Kazuma dal chlápkovi pokédex. Po něm Kasai.
„V pořádku, jděte dál do prostředních dveří.“
Kamarádi vstoupili do temné místnosti, a když se za nimi zavřely dveře, neviděli si na špičku nosu. Chvíli koukali a čekali, co se stane. Chtěli se vrátit dveřmi zpět, ale nakonec se začínaly pomalu rozsvěcovat reflektory, až nabraly plnou sílu a osvětlovaly celý stadion, ale při pohledu do nich vás neslnily.
„Nový vyzyvatel nebo chcete bojovat oba?“ zeptal se neznámý mužský hlas.
„Oba chceme bojovat.“ řekl Kazuma.
„Vítejte na stadionu Cínového města, já se jmenuji Brock.“ řekl neznámý hlas a slezl po žebříku a šel ke kamarádům. Když k nim došel, pokračoval: „Není lehké se mnou zápasit a vybojovat si odznak. Trénuji kamenné Pokémony, trenér si zde může vybojovat Kamenný odznak, ale toto je zápas, který spadá pod oficiální pravidla IAP.“ do řeči mu skočil Kazuma.
„Omlouvám se, ale co je IAP?“
„IAP je Mezinárodní asociace pro Pokémon. Ty pravidla jsou taková, že zápas musí rozhodovat oficiální sudí Pokémonové ligy. Ten tu není, musím pro něj zavolat. Další pravidlo je, že vyzyvatel musí mít minimálně 6 Pokémonů. Máte 6 Pokémonů?“
„Ano, máme.“
„Promiňte, že vás tím zatěžuji, ale jsou to nutná pravidla. Hádám, že je to vaše první klání o odznak. Stadión mého kolegy Giovanniho je zavřený.“
„Ano, máte pravdu.“ řekli kamarádi.
„Musíte porazit mých 5 Pokémonů v jednotlivých kolech 1 vs.1, pak získáte můj odznak. Jako trenér stadionu musím každou výzvu přijmout a pokud prohrajete, můžete mne vyzvat znova.“ trenéři kývli a Brock pokračoval: „Pozor. Sudí vás může ze zápasu i vyloučit a kontumačně mne prohlásit za vítěze. Pokud vás Pokémon neposlechne nebo pozná, že jste neznalí v pokémonovém boji. Rozumíte tomu?“
„Ano.“
„Teď se vraťte do pokémonského střediska nebo pokračujte v prohlídce města. Sudí sem musí dorazit. Rozmyslete si, kdo se mnou bude zápasit první. Nemusíte mi to teď říkat. První zápas se bude konat v 18:30, s druhým trenérem se utkám další den ve stejnou dobu. Upozorňuji vás, že následná prohra musí být peněžitě odškodněna. Za výhru samozřejmě inkasujete i nemalou částku, ale sudí musí být uhrazen. Proto si rozmyslete, zda mne opravdu chcete vyzvat.“ řekl a ještě nakonec přidal: „Musím vás upozornit, že Pokémoni musí být před zápasem řádně prohlídnuti a jakékoliv nezákonné taktiky, užití látek na Pokémony, dopingu a následní zjištění, znamená pro vás vyloučení z kolotoče pokémonové ligy a uhrazení sankcí.“
Kluci se na sebe podívali a kývli souhlasně, že se chtějí zápasu účastnit.
„Dobrá tedy. Zavolám pro rozhodčí. Běžte zpátky a oznamte pánovi, že chcete bojovat. Dá vám formulář, který bude obsahovat poučení, které jsem vám teď vyprávěl, musíte ho podepsat. V 18:30 jeden z vás přijďte. Zatím nashledanou a hodně štěstí.“
Kamarádi se rozloučili, u nepříjemného chlápka podepsali poučení a vydali se ven.
„Co na to říkáš?“ ptal se Kasai.
„Že jsme v pěkný rejži. Trénovali jsme, ale máme na to ho porazit?“ byl si nejistý Kazuma.
„Musíme ho porazit.“
„Tady končí sranda. Co když prohrajem?“
„Víš co? Pojď zatím do muzea. Zápas je večer. Uvolníš se.“
„To se neuvolnim.“
„Tak si tu užij depku, já tam jdu.“ řekl Kasai a šel na sever od stadionu, až uviděl velikou budovu.
Kazumovi to samozřejmě nedalo a běžel za ním. Muzeum byla poměrně nízká budova. Měla 2 patra, ale za to byla dlouhá jako nudle. Vstup tentokrát zdarma nebyl a to ani pro trenéry Pokémonů. Nebyla k dispozici ani žádná sleva. Nicméně kamarádům to nevadilo. Cena byla velice nízká v poměru s kvalitou expozicí.
Muzeum mělo průvodce. Hoši přišli právě v čas. Počkali si patnáct minutek a mohli vyrazit na prohlídku. Jako první dorazili ke zkamenělinám Omanyta a Omastara.
„Dámy a pánové, vítejte u prvního exponátu našeho muzea. Toto je Omanyte a jeho vývojová fáze, Omastar.“ uvítala hezká slečna návštěvníky u první expozice.
Kazuma si toho moc nezapamatoval, i když se snažil. Mladá průvodkyně řekla, že se o jejich životě moc neví. Vědci stále Pokémona zkoumají, ale ví se, že Omanyte má užitečné schopnosti pro zápasy. V dešti se mu zdvojnásobuje rychlost a nemůže dostat kritický zásah. U jedinců odchovaných z oživených zkamenělin se objevila schopnost, která způsobovala, že každým úderem se snižovala Omanytovaobranyschopnost, ale za to byl stále rychlejší a rychlejší. Vlastně je, protože ho vědci mohou oživit díky nejmodernějším technologiím. Vědcům se dokonce povedlo zjistit, že Omanyte má druhé zbarvení do růžova, ale takový Pokémon se jim povedl oživit jen jeden. Když se pak zastavili u Kabuta a Kabutopse, povídání bylo kratší, protože vědci prý zjistili, že bojové vlastnosti má Kabuto stejné jako Omanyte a stejně se vědcům povedlo oživit pár Kabutů, kteří měli zelené zbarvení. Jsou to vlastně nejstarší objevení Pokémoni.
Omanyte a Kabuto a jejich vývoje mají také společnou podstatu. Jsou to vlastně jedni z mála kamenných Pokémonů, kteří snesou vodu, protože mají vodní i kamennou podstatu a to je dobře ochraňuje před elektrickými útoky, které nejsou tak účinné, ale za to je víc oslabují travní útoky. Kazuma a Kasai zbystřili, protože jejich další protivník na stadionu má kamenné Pokémony.
Pak se slečna zastavila u velké kostry Pokémona. Vypadal jako ptakoještěr. Slečna řekla, že jsou u Aerodactyla. Je to jediný vyhynulý Pokémon, u kterého existuje mega evoluce. Vědcům se podařilo pro Aerodactyla vyvinout speciální kámen, díky kterému se dá vyvinout pro jeden zápas. Aerodactyl má prý 2 užitečné schopnosti pro zápasy a někteří potomci dokonce 3. Soupeř nemůže použít berry a při zásahu Aerodactyla soupeři dvojnásobně klesá energie než u jiných Pokémonů. Třetí schopnost spočívá v tom, že se mu nemůže stát, že by mu ubyla energie po útocích, kteří oslabují po zásahu i útočníka. Například u útoku Dvojí ostří. U jeho mega evoluce bylo zjištěno, že u fyzických útoků stoupá síla o 30%, ale za to nemá předchozí 3 schopnosti. Vzácné zbarvení Aerodactyla má růžovou barvu a modré blány na křídlech.
Na další objev se čekalo několik let, ale stál za to, protože byla objevena první vyhynulá rostlina. Tedy prvního vyhynulého rostlinného Pokémona se podařilo oživit. Jmenuje se Lileep a vyvíjí se na Cradily. Je zvláštní podstaty kamenné a travní, takže se stává odolnější proti vodě a ohni, létajícím a bojovým útokům. Nemá sice tolik schopností jako její vyhynulí kolegové, ale stejně je to mocný soupeř, který nedovoluje Pokémona v zápase vyměnit a na některé potomky vodní Pokémoni dokonce s vodními útoky neměli účinek a zvyšovali jejich útočné síly. Lileep má klasicky modro-fialovou barvu s žlutými znaky, které v noci podobně jako u Umbreona svítí. Okvětní lístky má růžové. Speciální vzácné zbarvení je zelené a okvětní lístky jsou oranžové. Zajímavá je Cradily, která je klasicky zelená s růžovými lístky a znaky, ale vzácné zbarvení je růžové a lístky jsou oranžové.
Krátce po Lileep se povedlo oživit druh kamenného a hmyzího Pokémona Anoritha, který se dál umí vyvinout na Armalda. Anorith je na tom podobně jako Omanyte. V dešti má rychlejší pohyb a někteří potomci nemohli být zasaženi kritickým zásahem. Jeho speciální zbarvení se liší v tlamičce, která je zlatá a Armaldo je červený až do růžova.
Slečna dopovídala o Anorithovi a Armaldovi a pak oznámila, že návštěvníci mají za sebou první část prohlídky. Ta zatím není úplná, protože chybí 2 exponáty, které jsou ještě předmětem zkoumání, ale muzeum zatím obsahuje 12 Pokémonů kromě jejich evolucí, kteří byli objeveni a dali se oživit.
Skupinka pokračovala do místnosti, kde byli celkem 4 Pokémoni. Cranidos a Rampardos a Shieldon s Bastiodonem. Cranidos vypadal, jako kdyby měl svojí hlavou bourat celá města. To naopak Shieldon vypadal, že měl svojí hlavu jako dokonalou obranu. Cranidos a jeho vývoj byli kamenného typu, ale Shieldon ještě k tomu ocelového. Opět se Kazuma dozvěděl něco nového o taktikách a začal si to zapisovat do mobilu, protože už si to nestačil pamatovat.
Cranidos s Rampardosem měli speciální zbarvení do zelena kombinované s růžovou a rohy byly tmavší. Shieldon s Rampardosem měli žluté tělo a modrý štít na hlavě. Rampardos měl velmi účinnou schopnost. Spočívala v tom, že jeho útoky rušily efekt schopností soupeře, takže by mohl dát například Omanytovi kritický zásah. Druhá schopnost u některých potomků byla taková, že útoky, které měly 2 efekty, svůj první měly silnější o 33%, ale druhý se vyrušil. To Shieldona nikdo nemohl odrovnat útoky na 1 zásah. Druhá schopnost u některých potomků spočívala v tom, že na ně nepůsobily zvukové útoky, ale pokud si pomocí útoku vyměnili pozici se svým partnerem v zápase 2 vs. 2, mohli být zasaženi útokem Hynoucí píseň.
Nakonec se návštěvníci dostali k posledním Pokémonům. Jsou to jedni z nejčerstvěji oživených pokémoních objevů. Tirtouga a Carracosta jsou želvy a Archen s Archeopsem jsou ptáci. Ani tito Pokémoni neruší teorii, že každý oživlý vyhynulý Pokémon je kamenného typu. Tirtougy speciální zbarvení je tyrkysové a následného vývoje tmavě modré To Archen má zelené peří místo modrého a u jeho vývoje se barva opeření na křídlech a na hlavě prohodí. Tirtouga má 2 schopnosti a někteří potomci měli dokonce 3. První snižuje poškození útoků se super účinkem o 25%, druhá zajišťuje Pokémonovi jistotu, že nemůže být vyřazen na jeden hit a poslední způsobovala, že Pokémon je rychlejší v dešti. To Archen má jen jednu schopnost, díky které jsou jeho útočné síly sníženy, pokud má energii pod 50%.
Když krásná slečna dopovídala, nechala návštěvníky o samotě, aby si mohli prohlédnout některé další věci, jako meteority nebo měsíční kámen. Kazuma se ptal Kasaie, co si zapamatoval, ale bylo toho na něj moc. Kazuma se začal smát, že si to vše psal do mobilu. Aspoň poznatky o strategiích. Kasaie to též zajímalo. Když vyšli z muzea, připadalo jim, že přijdou o hlavu samým puknutím.
„No víš, Kazumo, já stále o tom mohu přemýšlet, ale tobě se to už blíží.“
Kazuma se podíval na hodinky a přesně za 2 hodiny měl být na stadionu a připraven ke svému zápas. Neměl kvůli tomu dokonce ani hlad.
„Ty se mi směj, ale zítra tě to taky čeká.“
„Ale nesmutni, dáš si baštu a půjdeme na stadion. Já tě podpořím. Sednu si v hale u toho protivy.“
„Jenže já jíst nemůžu.“
Trenéři si šli na tu „chvíli“ do pokémonského střediska. Vlastně ze stadionu šli rovnou do muzea, takže šli nahlásit sestře, že se zdrží do zítřejšího večera a možná i přes noc. Čas utekl rychle a Kazuma měl strach, cítil obrovský tlak a na stadion se mu skoro nechtělo. Kasai mu však pomohl a nakonec tam došli.
Příjemný chlápek opět nepozdravil, je zakňučel, že za chvíli pro něj přijde rozhodčí, ať si zatím sedne. Trenéři se posadili a přesně v 18:25 přišel sudí.
„Tak Saruwatari Kazuma? Jdeme.“
Kazuma se zvedl a šel s rozhodčím do osvícené arény. Kasai mu v duchu držel palce a vzpomínal, že zítra ho to čeká též.
Komentáře