Tato urban legenda stále koluje internetem a šíří se tak i mnohé dohady. Je to pravda a nebo to není pravda? Abych ovšem přešel k věci. V roce 1996 Nintendo vydalo první Pokémoní hry, jimiž byly samozřejmě, všem zasvěceným jistě dobře známé, verze Red, Green a Blue pro Gameboy color. A zde také začalo šíření možných fám ohledně melodie, která hraje na pozadí Lavender Town.
Zkrátka, povídá se, že děti, či obecně lidé mladšího a prepubescentního věku, se po příchodu do této lokace začalo potýkat kvůli melodii s velkými bolestmi hlavy směřujícícmi až ke krvácení z nosu a z uší, ale taky úzkostnými stavy, které v mnohých případech vyústily v sebevraždu (oběšení, skok z okna...). Ano, zní to hrůzně, ale údajně právě hudba hrající na pozadí Lavender Town způsobovala tyto potíže kvůli nízkofrekvenčním zvukům, které právě jedinci mladšího věku měli schopnost slyšet. A vše se tak dělo jen majitelům první verze Red (té Japonské). Po těchto událostech prý taktéž došlo ihned ke stažení produktu a tato závadná hudba byla nahrazena stejnou, ovšem upravenou na nižší frekvenci a od té doby už k žádnému podobnému incidentu se sebevraždami či vůbec bolestí hlavy nedošlo.
Zní to celé dost šíleně, ale je to vůbec pravda? Sám jsem chvíli pátral po internetu a co jsem zjistil, jako každá jiná urban legenda, není to úplně jasné. Proto se to vyrovnává třeba podobné legendě ohledně arcade hry zvané Polybius, která za své údajné existence způsobovala hráčům halucinace a noční můry (kdy se jednalo ale o obrazový efekt, nikoliv zvukový). Ale na druhou stranu, jelikož tady je existence všech dostupných i zdánlivě nedostupných verzí cartridge jasná, lze se pustit do větších spekulací.
Ohledně hudby jako takové se tedy šíří různé zvěsti. Jedno z nejzajímavějších zkoumání údajně po rozboru původní závadné melodie objevilo šokující věc. Na amplitudě se totiž po chvíli ukázal obrázek ducha (kterého můžeme vidět i v samotné hře) a po další chvíli obrázky Unownů tvořící dohromady jasný text - "Leave now" - čili v překladu "Ihned odejděte". Nejen, že až do roku '99 nebyla existence samotného Pokémona Unowna nijak potvrzena (2. generace ještě světem nekolovala), ale více je tedy zarážející ten hrůzu nahánějící text. Jenže, ten samý text se vyskytuje i ve hře. Přesněji, to samé říká i duch Marowaka, kterého potkáte v předposledním patře Lavender Tower. Je tedy možné, že by to bylo od tvůrců záměrně? Tento jev byl nazván "missing frequencies", neboli "chybějící frekvence".
Níže se můžete podívat na video, kde vše uvidíte i uslyšíte a k tomu všemu je připojen vcelku zajímavý příběh, který sepsal sám autor videa a popisuje tam, jak přišel o život jeho kamarád právě kvůli této melodii. Kdo ví, zda je to fakt pravda, co tam docela podrobně v několika odstavcích popsal (jedna věc si tam trochu odporuje), ale je to na druhou stranu docela zajímavé.
Aktualizace: Bohužel, výše uvedné video bylo odstraněno.
Další zkoumání, nebo spíše fáma, je fakt, že samotný tvůrce Pokémonů, Satoshi Tajiri, který se samozřejmě na tvorbě hry podílel, neměl červenou barvu jako takovou rád (mluví se o tom, že kvůli nějaké šikaně za svých školních let, kterou si sám prožíval) a k tomu všemu se chtěl pomstít těm, kteří si kupovali Red verzi namísto té Green (jasné, že Red mělo a má stále větší popularitu). Na druhou stranu, proč by to dělal? Tato fáma je proto jen takovou divností navíc. Ale opět, kdo ví, zda to je či není pravda. Nintendo mohlo na svoji ochranu zamést pod koberec leccos.
Okolo této záhady je mnoho otázek a opravdu se neví, zda to je či není fake, protože každá strana, jako obvykle, tvrdí něco jiného. I dnes si ti, kteří si sami poslech původní melodie okusili, vesměs stěžují na bolest hlavy a nejeden člověk mluvil i o krvácení z nosu. Nicméně oproti nim je velká škála těch, kterým se ani po poslechnutí vůbec nic nestalo. Inu, můžete si to vyzkoušet sami. Melodie je sama o sobě dosti pro uši nepříjemná a vůbec, nemluvě o tom, že si svůj trochu děsivější charakter řádně zachovává. Níže máte tedy nechvalně známou originálku z japonské Red verze.
Na závěr bych chtěl říct, že ačkoliv je to nejasné, nějaké záznamy o masovějších sebevraždách z onoho roku nejsou, což jen vypovídá o tom, že se bude možná jednat fakt jen o další z mnoha urban legend, které mají akorát za úkol udělat jednoho paranoidním a donutit ho nakonec uvěřit (hrajte pak ještě někdy Red, že ano). Případy, jako je třeba ten nechvalně známý vycházející z 35. dílu 1. řady s názvem "Robotí voják Porygon", který způsobil díky blikajícímu efektu hromadné epilepsie a seriál tak byl na několik měsíců zcela pozastaven, to je teprve něco, o čem se opravdu mluvilo a co je potvrzeno. Případ zvaný "Lavender Town syndrome" proto dál zůstává obestřen záhadností, okolo které se šíří mnoho kontroverze a nejasností, které se dozajista jen tak nevyjasní.
A na úplný závěr přikládám ještě jedno video, ve kterém je taktéž melodie z Lavender Town, ale tentokrát z bety Green verze. To je teprve něco přímo jako stvořené na bolest hlavy. ;)
Komentáře
Nicméně můj názor na toto je, že záhada je opravdu zajímavá a já ji nehodlám ani vyvracet, ani uznávat za pravdivou. Nevím, jestli to tenkrát opravdu bylo tak morbidní nebo to byl výmysl, ale já si myslím, že úplná lež to nebude. Normálně nejsem pověrčivá ani paranoidní, ale tomuhle z nějakého důvodu celkem i věřím. Je každého věc, co si o tom myslí. Pro mě je to opravdu zajímavé téma a moc bych chtěla vědět, jak to doopravdy bylo. Tak snad se to někdy osvětlí úplně, i když o tom trochu pochybuji.
Když jsem si pustil hudbu z verze Red, nejdřív to bylo v pohodě. Hudba dohrála a já zčista jasna dostal pocit, že se všude kolem setmělo a hudba mi hrála v hlavě pořád dokola. Musel jsem si pustit jednu strašně vlezlou písničku, aby i ta hudba zmizela z hlavy.
Při spuštění hudby z verze Green se mi najednou strašně zamotala hlava, až jsem spadl z křesla. Následně se mi ulevilo, ale potom, co hudba dospěla doprostřed, měl hlava se mi zamotala a v nosu jsem měl zvláštní pocit. To nejhorší pak přišlo asi ve čtvrté minutě. Uši se mi strašně jakoby roztřásly, sice to bolelo hodně, ale jenom chvilku.
Po dohrání hudby mi začalo tikat oko. To přešlo asi po čtvrt hodině. Tik v oku tu ještě nikdo neměl, takže nevím, co to kruci bylo...